Namáhají kotouče víc vidlici?

Kotoucem namahas taky obe nohy.......

délkou páky to IMHO nebude – pokud jdou vidle stejné, tak při všech ostatních podmínkách stejných bude soustava KOLO-VIDLE vlastně pevná a v obou případech stejná. To kroucení je fakt, ale ze starých příspěvků jsme nabyl dojmu, že je to něco závažnějšího – jen mě nenapadá co.

kotouc ji nenamaha, namaha ji ta sila!

zapomeň právě na účinnost – ber jen situaci, kdy je zpomalení stejné – o co víc při něm bude trpět vidle s kotoučema – mě to zatím nedocvakává, ale četl jsme to tady v náznacích tolikrát, že je možné, že mi něco uniká.

Myslím, že milan1 -názorná ukázka zde popsaná vám to vysvětlí.Jinak uvědomte si kde jsou futra-a v jaké poloze od nich je adaptér na kotoučovku a v jakém navářky na v-breaky a bude Vám to jasný.Navíc se u kotoučovky namáhá především jen levá noha.U v-breaků se ta síla rozloží na obě.

dva kotuce maju rovnaku ucinnost ako v-cka?

souhlas tak nějak to vidím

ale ono s kotoucem opravdu zastavis driv. a kdyz si zvyknes na kotouce, tak se s V pak nemuzes vejit do zatacek.

U brzdy působí ta černá šipka.Je to trochu složitější.Vezměme v úvahu že když brzdíme bereme osu za pevný bod.Síla na korunce tedy musí být stejná ať brzdíme jakkoliv, ne?Když ale vezmu sílu která působí v místě brzdy-ta černá šipka tak ta je u vbreake jiná menší než u Hyder.Navíc u v-breake působí přímo v místě futra a navíc je rozložena na 2 nohy tedy na každou nohu polovina té síly.A to je proti hydrám rozdíl.

Můj verdikt je, že síla u korunky je stejná.Samotné fotro v levé noze to odnáší, ale mnohem bvíce s hydrou než s v-breakem.Toto mohu potvrdit též z praxe.Na své vidli jsem vozil i v-breaky i hydry.Dokud jsem měl jen včka byla bez vaklu, což se s hydrou nyní říct nedá.

Kua!

no někteří zásadně svoje bludy neodvolávají, oni si je nechávají mazat :-)

a aby som doplnil sam seba … tie paky tam v podstate vacsie su, ale odnasa si to len lava dolna noha, ktora je dostatocne tuha. na zvysok vidly u kotucov posobi navyse az spominane krutenie sposobene jednostrannym zavesom.

Spatne! Spravne je: Vetsi paka? NE Vetsi krouceni z duvodu jednostraneho zavesu? NE Podstatne vetsi dynamicke namahani zpusobene ostrym nastup hyder? ANO

Nez tady budete psat panove blaboly, tak trosku prostudujte fyziku. Kdyby byla ta noha, kde je chycena brzda namahana vic jak ta druha, tak by to pri brzdeni asi kroutilo aji rukama ze…? je uplne jedno kde ty brzdy je, kdyz bych proglouzil osku treba o 1 metr a dal tu brzdu tam, tak stejne busou obe dve nohy namahany stejne

přesně tak, názorná ukázka je nejlepší. z vlastní zkušenosti vidím co dělá moje kotoučovka s pilotkou sl

Ale dle Kaface nad tebou to bez problémů půjde, takže nevim proč blbci výrobci uváděj nevhodnost větších kotoučů pro určitý vidle:-)

Rika ti neco pojem kroutici moment? Hups spatky do skoly to prostudovat. A pak si hned i prostuduj jak ze ta vidle vlastne funguje a z ceho se sklada… Uz me to tu prestava bavit…

to rad slysim u toho blacka pac ho mam taky takze uz nemusim mit tolik strach ;-)

pravdu bys měl jedině, že by byly 2 kotouče na obou stranách vidle.. stav taky ovlivňuje styl jízdy(váha jezdce, údržba).

porovnej si cesty kudy při brždění prochází působení síly.

Musím říct, že mě tady vždycky jímá děs a hrůza z těch naprostých neznalostí a nebo špatně aplikovaných školních znalostí v okamžicích velmi snadno řešitelných jednoduchou úvahou a pouhým selským rozumem. Velmi rádii se v tomto oboru realizují takoví Kovářové a spol, kteří cítí jakousi morální nadřazenost vzdělance. Protože jsem Kováře vyzval aby přinesl své vlasní vysvětlení o rozložení sil při brždění a nic se neděje a navíc zmatek pokračuje dál zkusím to tedy vysvětlit teoreticky za něho. Mnoho lidí samozřejmě samo ví, jak rozdílné je ono dotazované namáhání, ví to prakticky a dokáží si i představit rozdílné síly ale je zaskočeno chybnými výklady, které mají jakýsi punc vzdělanosti a skoro couvnou v domění, že se musí mýlit oni.Právě pro takovéhle se zde pokusím o výklad, který se zaměří na to, ukázat skutečné rozložení sil působících při brždění. Nejdřív si musíme určit pevný bod, jak je přesný si ověřte dalším výkladem. Tím bodem je osa předního kola. V tomto bodu, bude působit energie jedoucího biku rovnoběžně se zemí a my jí budeme brzdit pomocí páky, která je na jednom konci určena průměrem kola, tedy vzdáleností osy kola od země. Je to onen maličký bod styku kola s povrchem, přes který to všechno budem realizovat. Tady bude působit síla, ve směru otáčení kola na jeden konec páky. Osa kola je otočný střed páky a druhý konec této páky bude v úrovni brzdových destiček a nebo výše v úrovni brzdových gumiček. Tím máme určen druhý bod páky, který je samozřejmě rozdílný ale protože chceme krotit dolní část páky stejnou sílu a nahoře máme vždy jiný pákový poměr, musí být síla vždy tím větší, čím je horní část páky kratší. Zopakuji, pro vyvolání stejného brzdného efektu v místě styku pneu s vozovkou bude třeba na krátké páce kotoučové brzdy více než dvojnásobná síla, než na delší páce Véčka.. Kotoučová brzda to samozřejmě zvládne, jde o to, jak to zvládne vidlice. Brzdný efekt tedy bude stejný, síly na brzdě však jiné a ještě k tomu asymetrické, podle umístění brzdy. Ale jak nám to celé namáhá vidlici samotnou? A kde je to vlastně celé zakotveno a jakto, že že se nám ta vidlice při brždění láme pod kolo? To zase jednoduše vezmeme ten samý pevný bod a to je osa kola a podíváme se na to, co nám dělá brzdná síla se samotnou vidlicí? No co asi? Přeci se snaží celý bike zvednout a překlopit ho podle té přední osy. Brání jí v tom pouze hmotnost a umístění těžiště. Dobré je to teoreticky vědět, jinak bysme nevěděli proč strkáme zadek za sedlo co? :-) Takže si představte, že ve výsledku se bike snaží překlopit, opět podle známého pevného bodou osy předního kola. Překlápí ho brzdnou silou, která je vyvolána v různých místech a různou silou a pomocí vidlice se nás snaží s bikem přehodit přes tu osu kola. Někdy se jí to může i povést a vy prakticky vidíte, že takhle to přesně funguje. Když se nepovede to přehození, tak je vidlice jenom ohýbána a to směrem pod bike. Síly které působí a páky na kterých působí jsou snad už dostatečně jasné a příklad s pytli s cementem pak naprosto přesný. Tady se ale musím přiznat, že mám ve svém výkladu s pytli cementu malou chybu. Nastavil jsem upnutou vidlici ve směru jízdy směrem k zemi a zatěžoval. Ne, že byste došli k jiným výsledkům ale pro upřesnění, při té zkoušce v představách byste měli věšet pytle na vidlici obrácenou jízdním směrem vzhůru. Odpovídá to tak přesně. Jinak na té představě, jak probíhá zatížení a jak si ho ozřejmit na příkladu není třeba nic měnit. Musím se přiznat, že takovouhle míru zmatku a tolik omylů co je tady vidět jsem u takhle jednoduchého příkladu nečekal.

nebudes mi verit ale znova nemas pravdu. uhol medzi pomyselnymi priamkami

noha_vidly – os_naboja_po_kon­takt_dosticiek_na_dis­ku

by musel cinit 90 stupnov, co samozrejme necini.

A jen taková poznámka: kdo z vás, kdo tu diskutuje, má zkoušku z mechaniky??? (nebo měl alespoň základy mechaniky na nějaké technické škole?) Chytněte se za nos pánové a přestaňte tu vařit z vody!

preco by mali ignorovat vsetko pred tebou, ved napriklad ja tvrdim to iste co ty pricom moj obrazok ma viac farieb.

To rameno l beru zpět, jedné se o ohyb, stejně jako u véčka.