385km během 36h

Syn jezdí pravidelně kolem 50–60 km tréning i závody a nedávno si dal na zkoušku 250km za jeden den s přestávkou v půlce. Myslím si, že je dost trénovaný ale teď dlouhé jízdy netrenuje a tak byl po těch 250km celkem vyřízený. Prvních asi 170km v pohodě, pak asi do 220 dobrý ale ten závěr už byl dost. Zadek rozedreny, zápěstí namozene a bolestivé. Druhý den chodil jak důchodce :-))) Myslím si, že pokud nejsi zvyklý sedět na kole aspoň 8–10 hodin v kuse, tak budeš teda dost trpět. Je to samozřejmě hodně o hlavě – tím víc, čím máš méně najeto. Neznáme tě, takže to třeba dáš, ale počítej určitě, že budeš mít minimálně několik dní následky na svém těle.

I bez systematického tréninku se dá tahle vzdálenost v pohodě ujet. S bráchou se spíš jen tak plácáme po delších výletech, žádné závratné tempo. Postupně jsme protahovali vyjížďky na trekách na kilčo až stotřicet. Pak jsme se hecli na K24. Napoprvé na těžkém treku jsme si říkali, že 350+ by bylo parádních. Bylo z toho 440 km. A za dva roky na silničkách přes 500. A to brácha si půjčil silničku necelý týden před akcí a najel na ní něco přes 40 km, jen na seřízení posezu a zvyknutí na brzdy a řazení. Jo a asi to nejpodstatnější, do padesátky (věku) na kole prakticky neseděl, ani ho neměl, žádný sport nedělal a hulil 30 denně.

Takže pokud se alespoň trochu jezdí, těch 385 nemůže být problém. Zvlášť pokud netlačí čas a nemusí se honit průměr, dá se jet na pohodu, včas zvolnit, nehrozí pak ani křeče a podobné radovánky.

Pokud dělit, tak rozhodně na „větší“ a „menší“ polovinu. První den dát tzv. co nejvíce, druhý den je hlavně, ne-li jenom, o hlavě.

Poslední dobou jsem si zejména na sociálních sítích všiml, že je moderní zkusit něco víc než ostatní a především se o to podělit s ostatními (samozřejmě se u výkonu i řádně zfotodokumentovat) bez ohledu na následky tohoto nesmyslného jednání. Osobně by mě myšlenkové pochody těchto jedinců taky zajímaly.

Neřešit, jezdit!

konečně nějaká rada kloudná rada, je třeba se z toho neposrat :)

Á, poměřování pindíků právě začalo! :-D

A predpokladam, ze do minuleho vikendu jsi take ujel max. 25km v kuse…

Když to bude otázka života a smrti, tak to ujedeš, i když si to neužiješ. Když to bude otázka popularity, tak to možná neujedeš, ale určitě si to užiješ.

Tak jsem prošel své hystericky historické záznamy a 300 za dva dny (tj. těch 36 hodin) jsem dal jen 3 x, jednou na silničce, jednou na bajku a jednou „na těžko“. Ale vše to bylo před pár lety a mnoha kily (1 × 2012 a 2 × 2015).. :)

Tak teď ještě téměř čtyřikrát tolik… ;o)

I s hodně silným větrem je to pořád minimálně 12 hodin a to bez tréninku nedá a krom toho nedá teda za 12 hodin 385 km ani s hodně silným větrem 

Ta vzdálenost se dá ujet na kole i uběhnout, jen to nepůjde bez tréninku. A uběhnout za 36 hodin to bude dost problém i s tréninkem 

Když to rozdělí na 12 hodin šlapání, 12 hodin regenerace a 12 hodin jízdy, tak mu to mladí pomůže. Ale prdel ani jemu za 12 hodin neroste. ;-)

Vsak at do toho jde. Je dost mladej a jeste vic blbej a o zivot nejde. At to dopadne jakkoliv, tak to bude zkusenost na kterou nezapomene a bude mit historku k pivu.

Ze to neujede je jasny a ted uz jde jen o to jak barvita ta historka bude – to zalezi zase na tom jak dramaticka bude zachrana a pak nasledna regenerace :-)

Nápodobně. Taky jsem v tom věku jezdíval jen takové ty 25 km šukačky kolem komína a jednou se vydal k babičce na Vysočinu na kole (Eska, 4 rychlosti). Bylo to jen 80 km a taky jsem byl dva dny mrtvej. O hodně roků později jsem to dal na otočku bez problémů. Pravda, o dost lepší kolo, ale hlavně prdel a vůbec všechno bylo zvyklé.

Pauzy pomohou, jen ta cesta bude trvat měsíc, 100km jízdy, týden regenerace. Je to jako kdybych chtěl ja ujet za týden 1500km, obvyklá moje vyjizdka je těch 60–80km tak 800m převýšení, nejsou z nás skoro žádné kopce, občas 100+ ale tak 5× za sezonu. Před 2 rokama jsem si pochrounal achilovku, na kole začal zacatkem srpna a zacatkem září jel pravidelný vyjezd co mame s partou, 75km jizerky krkonoše , tanvald-hvězda-mýto-čertova hora-ručičky-dvoračky a otamtud 50km na chalupu, na dvoračkach jsem byl úplně na kaši a to je to 20km a tak 1500 metrů převýšení odhadem, odtamtud nepomáhalo nic ani ionťak ani magnezium těch 50km jsme jeli 3 hodiny, kdybych to jel sám tak bych to nedal, po rovině jsem měl problém se ve 20km/h udržet v háku. Nikdy jsem nezažil takový zásek

Preklep

Já musím zaklepat, že jsem s prdelí nikdy neměl problém, tak třeba bude mít op taky takové štěstí. Limitem na dlouhých cestách pro mě je jakési celkové vyčerpání, a to se vyřeší odpočinkem, takže těch 385 km ujede za 80 hodin místo 36. A co se týče dávání se dohromady, tak to u mě trvá několik dní v tom smyslu, že nejsem hned schopen těch 150 km za den zopakovat, ale kratší popojíždění nebo věci nesouvisející s velkou fyzickou námahou jsou v pohodě. (to neberte jako chlubení, jenom popisuju, že to i pro člověka co jezdí většinu roku jenom „kolem komína“ jako já nemusí být taková cesta zas tak strašná)

Já jsem podobně kdysi jel Praděd. Předtím jsem jezdil tak do 50 km. Kolo jsem měl docela dobré, na sedlo jsem byl zvyklý a stejně jsem z toho málem umřel a po cestě zpět poblil v Komárově verandu hospody :D a pak jsem ublinkával cestou domů :) a pak doma málem usnul ve vaně.

Jaksi jsem neměl některé dálkové návyky.

Kdyby byly sázky, tak na něj kilčo pustím. Třeba bych prohrál, ale fandil bych usilovně :-)

To je ten rozdíl, byl jsi zvyklý jezdit tak 5–6 hodin vyjížďky, tazatel jezdí podle toho co napsal tak hodinu a kousek

Tak to už je ale úplně jiná liga

A co lehokolo?