Článek na iDnes

Poprvé od loňské Tour se utkali v etapovém klání. Ale tentokrát se Tadeji Pogačarovi nepovedl šokující zvrat, jaký v září ve Francii předvedl při časovce na Planinu krásných dívek. Primož Roglič si v sobotní královské etapě závodu Kolem Baskicka došlapal pro titul. Svého soka a jeho tým UAE Emirates už 60 kilometrů před cílem dokonale zaskočil, když se přidal k útoku stáje Astana ve sjezdu.

„Nebyla to plánovaná akce, řídil jsem se instinktem,“ líčil poté. „Po mých problémech na Paříž-Nice jsem takový výsledek moc potřeboval.“

Nešlo mu jen o triumf v Baskicku.

V sázce bylo mnohem víc.

Sebevědomí před Tour.

O devět let mladší, 22letý Tadej Pogačar od začátku sezony exceloval a ovládl závody Kolem Emirátů i Tirreno-Adriatico.

Primož Roglič naopak v poslední etapě Paříž-Nice ztratil po dvou pádech takřka jisté vítězství.

Ale v Baskicku Pogačara zastavil.

Už se za námi nevyvezeš

Rivalita mezi týmy obou Slovinců se od loňské Tour stupňovala a při přímém souboji v Baskicku byla dle očitých svědků vyhrocená.

„Rogličovu Jumbu se nelíbilo, jakým stylem Pogačar vyhrál Tour,“ říká René Andrle, jenž byl na baskických silnicích sportovním ředitelem stáje Israel Start-Up Nation a hovořil tu se sportovními řediteli obou cyklistů.

„V průběhu Baskicka dávalo Jumbo jezdcům UAE Emirates i dalších stájí najevo: Tak to ne, abychom my celý den tahali tempo a vy nic, jako loni na Tour,“ popisuje Andrle. „Jumbo má silnější tým, ale už se nechce znovu dostat do situace, kdy bude na špici kontrolovat celý závod, zatímco Pogačar bude chytře jezdit za nimi a pak to v klíčový moment všechno otočí.“

Taková změna strategie dává jejich kláním novou dynamiku. Ti dva si nic nedarují.

Byl jsem Primožův fanoušek

„Roglič a Pogačar teď závodí v kopcích o úroveň výš než ostatní,“ soudí Josef Černý, který po zdařilém úniku dojel v Baskicku druhý v páteční 5. etapě. „Jejich rivalita v těžkých etapových závodech je podobná té, jakou mají při klasikách Van Aert a Van der Poel.“

Dvoumilionové Slovinsko se v minulosti mohlo chlubit sjezdařkou Mazeovou a veslařem Čopem, čtyřnásobnými olympijskými medailisty, a velebí i hvězdy NBA Dončiče a Dragiče. Relativně mladá země mezi horami a mořem stále hledá vlastní identitu. Mít dva nejlepší cyklisty světa je z pohledu její sebepropagace požehnáním.

Nejenže domácí cyklistické kluby hlásí rekordní čísla při náborech žáků. Zároveň podle údajů slovinské vlády vzrostl na sociálních sítích zájem zahraničních turistů o cykloturistiku ve Slovinsku.

Pogačar loni vyhrál nejsledovanější závod roku.

Roglič na Tour dojel druhý, obhájil titul na Vueltě, přivlastnil si lutyšský monument a druhý rok po sobě vládl světovému žebříčku.

Kdysi byl Pogačar jeho velkým fanouškem. „Od 15 do 20 let jsem u televize křičel nadšením při Primožových úspěších,“ vypráví. „A pak jsem se na Tour najednou stal tím, kdo ho připravil o vítězství, o kterém tolik let snil. Po rozhodující časovce jsem měl zvláštní, smíšené pocity, ačkoliv jsem si zároveň říkal: To je sport, je přece normální, že jsem chtěl vyhrát.“

Tehdy to byl paradoxně Roglič, kdo Pogačara v cíli klíčové časovky uklidňoval. „Zrovna jsem dával rozhovor, když za mnou Primož přišel a objal mě. Na ten moment nezapomenu. Jako by mi dal povolení, že si mohu užívat své vítězství.“

Přestože závodili za jiné stáje, Roglič dlouho dělal mladšímu krajanovi po jeho vstupu do profipelotonu mentora a vzal ho pod ochranná křídla. V roce 2019, při vlastním triumfu na Vueltě, kde pro něj mladičký Pogačar ještě nebyl hrozbou, mu pomohl ke konečnému třetímu místu.

„Možná i proto jsem loni na podzim ve Slovinsku cítil, že řada fanoušků přála vítězství na Tour raději Primožovi než mně,“ soudí Pogačar. „Četl jsem jejich názory na sociálních sítích, nebo mi to dokonce sami řekli. Ale co já s tím nadělám? Nic.“

Extrovert a introvert

Roglič ujišťuje, že mimo závody zůstávají přáteli. Oba bydlí v Monaku, příležitostně spolu trénují. „Primož je milý kluk. Nerad se nad kohokoliv vyvyšuje,“ říká Pogačar.

On je extrovert.

Roglič naopak introvert.

„Nechce se navenek moc projevovat, tváří se pořád stejně,“ tvrdí Černý o starším ze Slovinců. „Není svým vystupováním typem Sagana nebo Alaphilippa, je spíš tichým chlapíkem jako Froome.“

Zato Pogačar? „Rozchechtaný kluk,“ povídá Andrle. „Dovedu si užívat života i malých radostí,“ soudí sám šampion Tour.

Také tyto odlišnosti jsou dalším nábojem jejich soubojů.

Svět díky tomu nehovoří o nezáživném soupeření dvou jezdců z jedné země, ale naopak o rivalitě, která dodává závodům říz.

„Chci být letos na Tour víc uvolněný než loni,“ plánuje Roglič.

Pogačar loni neměl ve Francii co ztratit. „Jeho výkon v časovce mi tam připadal až nereálný,“ říká Andrle. „Jasně, Roglič v ní neměl svůj den, ale aby Pogačar nadělil minutu i takovým časovkářům, jakými jsou Dumoulin a Van Aert? To mi připadalo neskutečné.“

Letos se v roli obhájce titulu ocitne v úplně jiné roli. Ale z Rogliče ani z dalších rivalů strach nemá.

„Nejvíc se bojím, že budu mít smůlu a něco se mi stane,“ říká Pogačar. „Viděl jsem, jak loni při obhajobě dopadl Egan Bernal.“

Už sem premium zrušil, ale ještě 5 dní zbývá

A nebylo by lepší položit dotaz tady?

https://www.bike-forum.cz/…silnice-2021

https://www.idnes.cz/…teratura_kiz

Sím :)

.