Ahoj, nevím jestli to tady úplně patří, ale přešel jsem v nedávné době z mtb na silnici. Chci se zeptat zkušených silničářů, jaké mají tipy na efektivní tréninky? Jezdím z 99% sám, kilometry najíždím, ale rád bych zvednul výkonnost a fyzičku obecně. Děkuji za vaše rady a tipy (jestli nějaké máte) :-)
Jak trénovat na silničce?
220 nepřečtených-
-
per tam velkou!!! :-)
-
-
.
-
-
Neřešit, jezdit. :D
-
Mno … jedna teorie pravi „proloudat se k rychlostem“.
Ta dalsi, pokud je baksis, sehnat si idealne osobniho trenera :) … (jestli Ti o neco opravdu jde a jsi lenosny si neco nacist a strukturovat si trenink sam).
-
„Proloudat se k rychlostem“ …moc hezky řečeno :-D
Cosi podobného teď zkouším praktikovat a jezdit tak je dost náročné, zejména psychicky. Dneska jsem si vyjel na silničce a to je mnohem horší než na horáku – vždycky se mnou škube pocit „rozjet to“, pak se kouknu na kompjůtr a pokorně tam dávám 50×19 či tak nějak. Pravda, když jsem se po hodince vrátil, cítil jsem se naprosto super. Připomělo mi to „mladá léta“, když jsem se na jaře „vyjezdil“. Akorát v logu vidím i 197bpm, tak kdo ví, jak ten pás měří, žádný infarkt jsem naštěstí nezaznamenal :-o
Ona teorie má zřejmě i různá zhmotnění, já si čtu „Maffetone – Endurance training and racing“, kniha je velmi inspirativní a dává (mi) odpovědi na mnohem více otázek, než bych čekal. Čte se jak detektivka – ale nejsou v ní takové ty typické grafy „tak jezdi v neděli a tak v pondělí“. Zato se mi poskládalo pár dalších kamínků do mozaiky a doporučuji se na ni mrknout. Kdysi jsem bral za bibli „Cihlář – Silniční cyklistika“, ale ta je sice dneska velmi out-of-date, poučky mě pravda před 30 lety hodně posouvaly. Když jsem hledal něco obdobného, skončil jsem v anglofonní oblasti a kromě Maffetone si přibral i „Obree way“, což je taky zajímavá kniha, ale z trochu jiného soudku.
Podobná věta jako na začátku byla myslím i v Cihlářovi a zněla „trénink by měl končit tak, aby měl člověk chuť dát si to ještě jednou“. Docela jsem se toho držel – pravda, regenerace v 15 letech a 45 je kapku rozdíl, takže se musím krotit v požadavcích :-D
No ale stejně je hlavní si to užívat, ne? Je úžasné, když jsme dneska s manželkou každý dumali, jestli si vzít bike nebo silničku (vybrala si nakonec taky to druhé ;-)
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Cihlářovy zásady pro trénin byly velmi dobré, většina z toho stále platí nebo je velmi inspirativní. Tehdy to vycházelo zejména ze zkušenosti, zejména francouzských jezdců. Nebyly tym určité popisy, např. že jezdit v aerobním režimu naučí tělo spalovat tuky, nevyužívaly se měřiče tepu nebo dokonce wattů. Většina těch zásad stále platí, jelikož to bylo plané dle zkušeností závodníků.
Zajímavé jsou rady co se týče převodů, třeba na jaře dávat 46/17 pro jízdu na rovině a rychlosti přes 30 km/h. Dále zajímavý rozpis, kdy nejvíc se najelo třeba v sobotu, pak i neděli, v týdnu kratší vzdálenosti, taky nějaký odpočinek. Zajímavé i prakticky, např. rada jezdit do práce na kole, po práci trénink hned cestou ze zaměstnání. I on radil to zpočátku nervat, např nedřít proti větru, zvolit adekvátní intenzitu.
Chození do laboratoře, měření tf nebo dokonce wattů, to mi přijde dobré až pro výkonnostnější závodníky. On je kolem toho taky docela slušný byznys, takže někteří to radí i kvůli tomu.
Já jinak na jaře zvyšuji jak vzdálenosti, tak intenzitu, postupně. Dle toho, jak jsem jezdil v zimě, jestli byla nějaká přestávka a jak dlouhá, na jakou úroveň člověk poklesl. Kdo jezdí jako amatér, tak obvykle nemá takový důvod spěchat jako závodník, co už v březnu jezdí závody. TAkoví lidé obvkyle mají trénink od trenéra, v zimě trénují na trenažerek, běžkách nebo jedou někam na Mallorku. Kdo trénuje sám, tak ze začátku to chce hlavně jezdit, střední intenzita, tu si člověk musí určit sám. Sám se naučit třeba i kvůli protivětru umět zkrátit původně plánovanou vzdálenost.
-
„Dále zajímavý rozpis, kdy nejvíc se najelo třeba v sobotu, pak i neděli, v týdnu kratší vzdálenosti, taky nějaký odpočinek“
Jj, to si dodnes pamatuji – pondělí nic, úterý 15km, středa 20–25, čtvrtek zase 15, pátek veget, sobota a neděle 50 a víc. Byly tam ty typy tréninku dva a tento jsem si vybral. Intervalové tréninky se mi už z hlavy vykouřily :-(
-
Tyhle kilometry byly asi pro trénink mládeže. Sečteno to vychází na nějakých 150km/týden. Úplný začátek, asi než se někdo přihlásí do oddílu, tak doporučoval jezdit 3× týdně 20km, nevím jestli rok, déle určitě ne.
Viděl jsem rozpis jinde, pro dospělé, kde o víkendu se počítalo s 1×100 nebo 150km, v týdnu kratší. U těch mladých taky radil po závodě např. na 50 kmi, když už se věkově posouvá výše, tak jet ještě tak 20–25 km volnějším tempem. Myslím, docela dobrá rada.
Nevím už, jestli psal o intervalech. Spíš radil jezdit to střední tempo. Občas zkusit nástup, tj. na nějakou vzdálenost zvýšit tempo. Když vezmu, jak jezdí Sky, tak mají vše přesně naplánované dle laboratoře, drží přesně tep a watty, při závodě spíš konstantní tempo. Proti tomu styl jízdy Contadora, co spíš různě nastoupí, tolik nekouká na budíky. Těžko říct, co je lepší.
-
Pro diváky nebo pro tým? :D
-
Dneska už jsou všichni vyšetření a změření tisíckrát i na věci, kde zůstává rozum stát.
To že AC jezdí občas víc psychologickou válku než wattmetr (a pak na to často doplatí) je věc jiná.
-
Presne jak pise Blacky. Dneska je to komplet naplanovany a kazdej zna svoje i data soupere do detailu. V zavodni den to je pak hlavne o tom jak ses pripravenej byt na svym limitu a jak dokazes ostatni zlomit a vyuzit schopnosti svyho tymu a taktiky. O tom to je predevsim. Viz Milan- San Remo. 250km se jede vicemene kompenzace v baliku a ceka se na totalni srot v zaveru. A kdyz na to nemas pripravenou hlavne hlavu, tak ses v haji. :-) v etapaku je to zase o tom hlavne zachovat chladnou hlavu a neblaznit.
-
-
-
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
Určitě intervaly, jednou týdně stačí :) Nemusíš jezdit takovou tu intervalovou pakárnu přesně na minuty, ale ono dost pomůže si v kopci sám sobě nastoupit a třeba minutu to držet… pak zase zvolnit a toto udělat třeba 3×… A nezapomínat na regeneraci. Rychlý střídání intenzity zátěže dokáže s tělem udělat divy. Vytrvalost je důležitá, ale pokud nebudeš tělo pravidelně stresovat pořádnýma bombama až na hranu, tak jakoby zpohodlní a nebude se mu do intenzit chtít.
Říkám to ze svý zkušenosti – za poslední roky mě nejvíc posunuly právě intervaly – tělo se najednou v intenzitách cítí docela dobře, a hlavně se z nich rychleji oklepeš.
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován adminem.
-
Kluci v Africe taky makají :-)
-
Tak to je uzasne. :)
-
-
Chystám se na nákup oboustranného wattmetru, ledacos jsem k tomu už načetl, ale pořád si nejsem stoprocentně jistý, jestli ho budu umět efektivně využívat. Sportuju vcelku dost (5–6 tisíc km za rok na kole, k tomu další sporty), je mi 40, nezávodím a asi ani nebudu, jen se prostě chci na kole efektivně zlepšovat, začít stíhat rychlejší kamarády atp. Takových lidí jako já musí být spousta.:-)
Určitě teda nehodlám v kopcích jezdit ZDV (na rovině samo klidně), nechci být otrokem tréninkového plánu (ale nějaký by se hodil), často se něco semele v práci nebo v rodině a je potřeba plány upravit. Na kole dojíždím do práce v centru Prahy, takže můžu jezdit roviny (podle vody) i kopce (Posázaví aj.).
Wattmetr by mě lákal, ale nevím, jestli si zvládnu vymyslet rozumný strukturovaný trénink. Nemohli byste mě navést na něco vcelku univerzálního, do začátku (než tomu přijdu sám trochu na kloub), na celkový rozvoj vytrvalosti a síly, s vrcholem sezóny někdy v létě (jak jsem psal, nezávodím, ale v létě jsou větší akce jako Alpy atp.)? Nic kloudného jsem na internetu nenašel, většinou jde o placené tréninky. Dík.
-
Jezdit normalne jak ses zvyklej, ale s cislama. Efektivne vyuzit cisla a nemit ve vytrvalosti hluchy mista- slapani ve sjezdech, motani na prazdno atd, zlepsit techniku slapani. No a co se tyka vyssich intenzit, tak sweetspot je jednoznacne nejlepsi univerzalni medicina, pokud nechces zavodit a nejkvalitneji zlepsit parametry. Takze zmerit si aspon 20 minutovku nebo 4×10 minut a stanovit si plus minus FTP a cca 20–30W niz je sweetspot, kde bys mel stravit co nejvic casu v kopcich. A kdyz tohle budes dobre regenerovat, tak je to velmi kvalitni upgrade formy. Jezdit tohle bez wattaku je totiz hodne slozity.
-
Já jsem vícekrát, míněno v různém věku, např. trénoval kopce. Lepší jízda do kopců mi zlepšila celkový výsledek, tj. zejména průměrnou rychlost. I bez měření lze dávat intenzitu, aby byla vyšší než Z2. Trochu zvýšená intenzita, kde dýchání je rychlejší, zas to není s jazykem na vestě, že človět to sotva udýchá. Nebo i více zvýšená intenzita, kde to dýchání je zrychlenější, ale stále v rovnováze. Lze zkoušet i krátké intervaly s dosti vysokou intenzitou, kdy ten kopec se najednou celý nevyjede. Možností, jak natrénovat ty kopce je celá řada – bez znalosti přesných čísel jako FTP ap. Kupodivu ta lepší jízda do kopců zvýší i vytrvalost. Přímo, i tím, že u delších jízd to bývá kritické právě v závěrečných kopcích.
Šlapat z kopce dolů není vždy nutné. Jet to jen kvůli šlapání v nějakých wattech a pak muset kvůli dopravě brzdit, tak to by mě nebavilo. Já bych toto nechal na trenažer. Přesně naplánovat, teď 10 minut v Z2, nějaká hodnota wattů, pak vyšší intenzita a vyšší watty nějakou přesnou dobu, pak zas Z2 nebo chvíli i Z1 na regeneraci. Venku to člvoěk leckdy prostřídá tak nějak přirozeně, jak je profil trati. Ne jak otrok, dnes jedu Z2, takže do kopce hlídat, aby to nepřelezlo a z kopce šlapat, aby tam nebyla přestávka. A jiný den zas střídat ty intenzity podle pevně daného mustru. Když někdo má vysokou výkonnost, tak pak v pohodě vyjede dosti kopců na Z2. Ze své zkušenosti vím, že ta přesná čísla nutná nejsou. Když někoho ta čísla motivují, je to skvělé. Nebo když ta přesná čísla jsou dle laboratorních testů, tak OK.
On potřebuje hlavně co nejvíc jezdit. Optimální intenzitou, tj. ne se flákat a ne být po jízdě zničený. Taková intenzita, aby nesnižovala schopnost nájezdu. A zas aby posouvala nahoru. Nějaký základ tam má, tak je to o tom to trošku zvýšit. Když vidím ty různé doporučené tréninky od našich i zahraničních trenérů, tak leckdy ty rady jdou někdy proti sobě. Do určité míry na metodě nezáleží, trénovat jde různým stylem. Funguje víc věcí, ne jen jeden postup. Teď létě co nejvíc jezdit. Nějaké přesně strukturované tréninky, nechal bych víc na zimu na trenažer.
Když jsem tady před časem sledoval, jak trénuje Svaťa Božák, tak mě překvapilo, že on opakovaně jezdí do kopce a z kopce (Pustevny). Myslím, že to asi nebylo v Z2, jestli výjezdy, tak ty sjezdy asi fakt ne. Přitom on trénuje na ultramaratony. Zdálo by se, že by měl jezdit co nejvíc po rovině, které mívá i velkou část různých závodů. Kupodivu jezdí jinak. Při dlouhotrvajících jízdách (mnoho hodin) kupodivu nemusí jet neustále v Z2 a i tak to funguje.
-
Ultravytrvalce bych do toho moc netahal, protoze to je kategorie sama pro sebe. Dan Polman treba trenuje i kratky maratony a XCcka, coz by nikdo necekal. Trenink postaveny na sweetspotech v delsich kopcich je proste nejjednodussi zpusob, jak pochopit intenzitu, nenapachat moc skod a opravdu vyrazne se zlepsit nebo i efektivne zhubnout. Na rovinach je pak uz vicemene jedno jestli se jede vrchol kompenzace, vytrvalost nebo nejaky kratsi tempa prolozene odpocinkem. Pri slapani pod kopec je hlavne dulezity to, jak ten vykon pada a dostat to do noh. Je to o efektivite vynalozeneho casu a to pak vyrazne pomuze i pri horsich casovych moznostech. I s efektivnima 60–90 minutama pravidelne se da hodne kouzlit.
-
Tak ultravytrvalci jsou zajímaví ve více ohledech. Obvykle trénují sami, což bývá případ mnoha lidí, kteří nejsou členy nějakého oddílu a tam jsou společné jízdy. Pak je menší průměrná rychlost, skutečně pak má více smysl porovnávat čas jízdy než ujeté kilometry. Nájezdy trénujících lidí na ultra bývají mnohdy podobné profi jezdcům normálních silničních závodů. Samozřejmě myslím tím většinu dnů, ne když si někdo zařadí trénink na 24 hodin ap. Vyjet si třeba 180 km, což je trošku jiné, než když tak jede skupinka profi jezdců ve skupině.
Sweetspoty trenéři občas definují trošku jinak, někdy to je hned pásmo za Z2, tj. Z3 a výše, jiní to mají trošku výš. Vyšší intenzita po určitou dobu, člověk se zas nemá zničit. Já tvrdím, že člověk by měl při svém ježdění krom nějakých plánů hlavně respektovat profil trati, kde jezdí. Tj. jestli rovina, nebo samé kopečky a jaké ty kopce jsou. Nějaké kopce nemá smysl chtít vyjet v Z2, tu jízdu v intenzitách tomu přizpůsobit. Kopec klidně vyjet i záměrně lehčeji, ale obvykle tu stále ta vyšší intenzita je.
Ano, u poklesu výkonu do kopce jde o to vysledovat, čím to je. Trénink na to je v zásadě dvojí, jedna umět kopec vyjet s vyšší intenzitou a potom zvýšit celkovou vytrvalost. Protože nebývá obvykle problém kopec na začátku jízdy, ale na jejím konci. Ten kopec jde právě trénovat i v kratších vyjížďkách, třeba hodinových. Trénovat na něm tempovou vytrvalost, tj ne ani co nejrychleji ho vyjet, ale vyjet s nějakou intenzitou, která je vyšší než na rovině, vyšší než při dlouhé jízdě, ale stačí o trochu vyšší. Při nárůstu výkonnosti může být v pořádku pak i velkou část kopců nebo velkou část jízdy do konkrétního kopce vyjet v Z2. Není nutné začínat ježdění třeba na jaře nebo i v zimě v Z2, křečovitě se vyhýbvat vyšším pásmům a intenzitu dávat až později. Jde to i opačně, nejdřív víc s intenzitou a kratší, pak prodlužovat časy a vzdálenosti. Rychlost třeba držet nebo i růst, ale najednou se stejné úseky nejedou v Z3 a výše, ale v Z2. Nakonec optimální trénink je kombinace Z2 a vyšších pásem. Mít to rozloženě, to je jen takové ulehčení, v určitých případech to může pomoci, zas to není třeba křečovitě dodržovat. Většinu lidí stejně nejvíc omezuje zaměstnání a nedostatek času, je stíhat i další věci.
-
-
-
Ako toto prosim riesit ked nemas zatial uplne vykonnost? (91kg/196cm, ftp 237w tzn len 2.6w/kg) – kam smerujem, vacsina 5–6%+ kopcov si (diky ti gravitacia) pyta skor viac ako ftp, nez nejakych ~210w mi prijde. Mozno zmenit 50–34 + 11–28 na 11–34? A jasne Schudnut 5kg by tiez bodlo :)
-
Odpověděl sis v podstatě sám. Pokud neušlapeš v kopci co by jsi měl, tak změnit převody, nebo se ze začátku kopcům vyhýbat a najezdit něco na rovině a v mírných kopcích.
-
Ano, převody hodně pomůžou, není to alevsamospásné…
A bohužel to najíždění je o letech, nelze čekat, že si po roce nestrukturovaného tréninku posunu svou výkonnost o dvě třídy a druhým rokem už budu úplně někde jinde…
-
Jen na doplnění těch převodů, napadl mě jeden takový zajímavý příklad, kdy profesionál Daniel Oss jezdí pravidelně jednu specifickou trasu s kopci u jeho domu schválně na těžké převody. Jemu to funguje, řekl bych na rozvoj hrubé síly…
-
Budiž mu to přáno, mě by to fungovalo spíš na likvidaci kloubů:-)
-
Myslím, že to bývá obvykle v tréninkovém plánu, jednou nebo dvakrát týdně jízda s těžkými převody a nízkou kadencí, tj. nějakých 60, max 70. U sebe vím, že když se ty kopce vyjíždí na lehko, tak ta absolutní síla pak klesne.
-
Však těžký převod si může zařadit vždycky. Já mám teď na novém kole 52/36 a vzadu kazetu 11/30 a myslel jsem, že to už je moc lehké, ale naopak se mi to začíná líbit, bo nemusím skoro vůbec shazovat na malou šajbu.
-
-
-
-
Nehovoriac teda o tom ze nejake 8–10% brdky sme uz niekde vo vo2max urcite, takze nejake alpske stupanie by som asi ani nevysiel predpokladam :)
a jasne clovek necaka ze za rok z neho bude raketa, je ale dobre vediet na co sa zamerat.
-
Počítat watty na tělesnou hmotnost, to nedává smysl, když člověk není profi jezdec. U nich ty watty by měly dávat srovnání s někým jiným, kdo je třeba těžší, vyšší. Pokud někdo má trošku vyšší váhu a je tam třeba trošku víc tuku, tak dává smysl to vypočítávat na nějakou optimální váhu. Podobně u někoho, kdo díky posilování má mohutnou muskulaturu. Z hlediska kola to je spíš váha navíc. Silné paže, záda nebo i objemná stehna a lýtka k výkonu na kole nepomůžou. Leda snad ty silnější nohy, to má význam u silového stylu jízdy. Srov. takový Jan Ullrich, který měl takovou svalnatější postavu, jezdil nižší kadenci. Ale zádové, prsní a pažní svalstvo je jen čistá přítěž. Lehčích převodů bych se určitě nebál.
-
Nerozumiem, vysvetlis?
Ak ty v kopci vies ist 20 minut 4.5w/kg a ja len 2.5 tak je jedno ake mam paze nepaze a zada (ty mozes mat uplne stejne) proste si to pojde hore lepsie nie :)
Prepocet na kg je prave ten normalizujuci faktor, nema skor zmysel prave porovnavat nejake absolutne power mi prijde…
-
Ale dobre to pise. W/kg je pekny normalizujuci faktor, ak implicitne predpokladas podobny typ postavy (v najhrubsej granularite – profi jazdec) . Jasne aj v profi scene vies plus minus tri – styri zakladne kategorie definovat, sprinter, vrchar, klasikar, casovkar. Niekto ma viac svalov, ale tuk nema nikto velmi navyse. Ale pre hobbikov w/kg to moze byt zavadzajuce. Priklad, mas chlapika s nadbytocnym tukom v okoli pasu a ked ho zhodi razom ma lepsi pomer, na svaloch na nohach nestrati nic a teda ani absolutne watty nestrati. Ale pri chrtovi mozes predpokladat, ze ked zhodi nejake gramy, pojde to aj zo svalovej hmoty – vykonu. Hoci sa mu mierne zlepsi pomer w/kg.
-
Tak přepočítávat watty na kg hmotnosti jezdce dává smysl u jezdců, kteří nemají kila navíc. Typicky štíhlá postava, minimum tuku, svaly horní poloviny těla být můžou, ale není to o objemu. Ani nohy typicky nebývají silné, tj. s velkým obvodem stehen či lýtek. Trošku to kazí i jiná tělesná výška. Tady jde i o proporce, nižší postavy mívají typicky kratší nohy. Ale zejména to kazí váha navíc – zbytečný tuk a nebo vyvinuté svalstvo, které pro cyklistický výkon není přínosem, nebo jen minimálně. Jednak to je váha navíc, co se musí tahat, watty tím rostou pro stejnou rychlost, zejména do kopce. Na vyšším výkonu se ta hmotnost navíc nijak nepodílí. Pokud si udržím stejnou výkonnost, po rovině pojedu zhruba stejně rychle, 7 kg navíc se skoro neprojeví, leda pomalejší akcelerace. Watty budou krom rozjezdů stejné či téměř stejné. Do kopce dám úsilí více a pojedu pomaleji. Není to o poklesu výkonnosti (síly svalů nohou, jejich rychlost, výkonnost kardiovaskulárního systému), ale je to totéž jak na kole vést závaží navíc. Víc by vypovídalo brát nějakou ideální váhu, tj. odečíst si tuk či svaly navíc a to porovnávat s jezdcem, který má typicky cyklistickou postavu. Silové typy s muskulaturou bývají dobré na časovky, svaly tu pomůžou, bývá větší absolutní síla. A problém bývají kopce. Takový Indurain, který i jako aktivní závodník dosti vážil a byl skvělý i do kopců, to byla výjimka. Když přestal závodit a přibyl na váze, tak pak tu byla nějaká čísla o poklesu výkonnosti, ve W/kg . Jenže ta čísla by bylo přesnější počítat k té hubené váze, to byl reálný pokles výkonnosti. Tamto bylo jen o tom, že ten výkon se rozpočítal na váhu navíc.
-
Ok uz chapem ten pohlad dik :)
-
-
-
-
-
-
Já většinu prozevlím v Z2, ale to nekoukám na watty ale na tepy. Do toho občas hodím nějaké intervaly na silničce 30/30, delší 20–30' v Z3, nějaké kratší v Z4, sem tam palby na bajku v terénu (třeba nějaké těžké výjezdy, nebo si namotám krátký okruh jako simulaci) a sem tam si objedu závod (KPŽ, hnojáky, krosy, atd.) a docela mi to funguje. Ale v práci jsem skoro celý den na nohou, tak většinou opravdu jedu Z2, maximálně do kopců ve sweetspotu a když jsem odpočatější, tak tam pošlu intervaly. Nejvíc udělá když budeš jezdit pravidelně. Není asi na škodu najít si čas i na jiné sporty brusle, běh, posilování, v zimě běžky, atd. člověk z toho kola aspoň nezblbne a nemá jednostrannou zátěž.
-
Já si myslím, že ty jiné sporty by měl člověk dělat právě proto, aby z toho kola nezblbnul a neměl jednostrannou zátěž, jak píšeš…
Přesto třeba já z důvodu času už jen jezdím na kole a k tomu nedělám jinou aktivitu kromě dlouhého a pravidelného chození, rychle, svižně… Pokud bych měl ale v jeden moment na výběr – jet na kole vs jít do posilovny, zahrát si squash, tenis, mám jasno a sáhnu opět po kole… Je to hodně dané věkem a způsobem života, možnostmi…
Znám lidi starší než já se strukturovaným tréninkem, co vše obětují jen tomu, kolem toho se vše točí, děti, ne děti, rodina jde stranou… Pak jsou jiní, co nemůžou a kdybych je postavil na start, skončí oba s prakticky stejnými výsledky či jen o něco málo horší ten, co nemá takové možnosti…
-
To zevlovani v Z2 prave neni moc dobry. Z toho se nikam neposouvas. Ty to kombinujes, ale jako univerzalni rada to dobry neni.
To uz je lepsi stara poucka -kdykoli kdyz se citis dobre jet srot, kdyz ne, jet vzdycky zevl-
-
Zas je-li unavený z práce a stání celý den na nohou, tak jízda v Z2 je asi to nejlepší. Navíc nejezdí jen Z2, což je podstatný rozdíl.
-
Mně to tak funguje. Ale aby si měl nějakou formu, tak to trvá 5–6 měsíců než se to tělo rozjede. Ale vydržím i na krosy až do konce prosince a pořád nejsem vyhořelý.
-
Vzal bych to čistě prakticky. Kdo bydlí a jezdí na rovině, kolem žádné kopce, tak tady se ježdění v Z2 nabízí samo. I když i v rámci skutečně rovinatého profilu může být malinké stoupání, kde ty watty docela vyletí. Kdo bydlí někde, kde jsou trochu kopce, tak do nich jet Z2 jde jen v určitých případech. U někoho, kdo má docela vysokou výkonnost a pro něj ta intenzita představuje Z2. Pak někdo, kdo to sice v Z2 vyjede, ale za cenu neúměrného poklesu rychlosti. Navíc se tu buduje návyk ty kopce vyjíždět velmi lehce. Ono se to nenacvičí hned, do kopce s s nějakou vyšší intenzitou. Někdo jiný by na Z2 zas musel mít superlehký převod, který ani nemá.
V čem je takový problém, aby to bylo celé v Z2? Nějaké stoupání, řekněme kilometr, kus jde vyjet v Z2, pak se jede kus intenzivněji, ale ještě se nezrychlí dýchání a tep. Až v závěru je najednou třeba Z3 a výše. Ve sjezdu lze šlapat lehce, nebo vůbec, tělo tím zregeneruje. Ve skutečnosti se podstatná část trasy odjede v Z2 a jen malý úsek s vyšší intenzitou. A naopak tam zas je sjezd, délkově obvykle podobně dlouhý, časově krátká doba. Ano, ten výjezd z hlediska času trvá déle. Ale i tak tu je převážná část trasy vyjetá v Z2. Vytrvalost by toto snížit nemělo, ta je především o kvantu najetých kilometrů. Rozumné je řekněme ze začátku jara jezdit do kopců méně intenzivně a postupně zde intenzitu zvyšovat. Pokud tu přibývají najeté kilometry, tj. delší trasy, tak ta vytrvalost stoupá i tak. Jde jen o to jezdit tolik, aby se člověk nezničil. Ono se jde docela odrovnat i příliš dlouhou jízdou, na kterou člověk nemá. Jízda ve vyšší intenzitně normálně člověku umožní jet něco delšího, když intenzitu sníží. Samozřejmě to platí do určité míry.
-
Problem je, ze tie kopce ides v z3 aj z4 kludne na tresholde – a ak som dobre pochopil, potom uz tvoris aj laktat atd a je par hodin problem dostat sa do stavu, kde ides Z2 (tak aby mala tie ziadane benefity).
Takisto vysvetlovali, ze ked si za 3h jazdu nascitam kde som bol wattovo z2 (ale jazda mala inak kopec vykonovych peakov apod) tak je to nieco ine ako ist steadt state z2 (idealne po rovine) – mozem ten zdroj dohladat, toto sa vztahovalo skor k cielom ako mitochondrial density a aerobic endurance :)
-
Nevím, on se snad laktát malinko tvoří i v Z2, ale stačí se odbourávat. Pokud vyjedu nějaký kopec zčásti ve vyšší intenzitě než v Z2, tak při sjezdu a po rovince nebo lehkém stoupání mi Z2 postupně klesne. Laboratorní čísla neznám, ale přeci vidím, jestli po vyjetí kopce tu je nějaký pokles výkonnosti a nebo není. Naopak je zas dobré mít určitou odolnost na laktát. Být schopen jízdy, i když laktát v krvi je a mít schopnost ho odbourávat. Problém vidím v tom, když někdo vyjede nějaký kopec a pak následná jízda je tím celá poznamenaná, jede jasně pomaleji. Pokud během krátké doby zregeneruje, tak problém nevidím.
Ono se pokyny, jak trénovat vytrvalost, dosti liší. Jenže já chci být i schopen praktické jízdy. Držet nějakou intenzitu, to jde velmi dobře na trenažeru. Venku chci být schopen především jezdit to, co mám kolem sebe. Nepotřebuji mít vytrvalost a schopnost, která skvěle funguje v Z2 a v kopcích najednou to nejde, protože neumím vyšší intenzitu. I netrénovaní lidi jsou mnohdy schopni dost ujet, třeba stovku. Problém tu není ve vytrvalosti, ale v intenzitě. Tu stovku odjedou leda po rivně, ne proti větru. Nebo po určitých odjetých kilometrech už ty kopce nedokážou, i když po rovině schopni jet ještě jsou.
Určitě je dobré si trochu hrát s tím, že člověk jezdí různé intenzity, třeba tu Z2 a posouvá tu základní vytrvalost. Ale chce to i další ježdění, protože málokdo bydlí, kde je naprostá placka. A i tam někdy fouká silný vítr, což je mnohdy horší jak celé kopce. Není přece nutné jezdit jeden den výhradně tu Z2 a jiné dny kratší a s intenzitami. Když v rámci delší trasy nějakou intenzitu mám a naopak když u kratších tréninků trénuji i Z2, není to na škodu.
-
Mozes to pozriet (oba diely ale maju 6h spolu alebo tak), ten jeho host pracuje s cyklistami nejaky ten rok (aj Pogacarom) tak snad o tom nieco bude vediet.
Je mozne ze placam blbosti a ty s tvojim backgroundom pochopis to, ok com hovoria, lepsie:
https://peterattiamd.com/inigosanmillan/
Mne z toho vyslo cca co som pisal vyssie. Neptotirecim ti vobec v tej casti, ze treba jazdit aj intenzity (a ze jazdi clovek podla terenu co ma atd), ale v tom, ci je to najefektivnejsia forma trenovania Z2 (a co tym chces dosiahnut).
-
Na odkaz jsem se podíval, text rychle přečetl, kousek audia poslech, ale malý. Snad najdu někdy čas si to poslechnout celé, je to docela dlouhé. V textu něco zmiňuje i o laktátech a jejich metabolismu. Myslím, že se to týká Z2.
Ale je třeba si uvědomit jeden rozdíl. Kdo je dosti výkonný jezdec, tak dokáže v Z2 jezdit i prudké kopce. Jen sníží rychlost, dostane se do Z2, protože tu má ve vysokých wattech. Slabší jezdec mnohdy tuto možnost nemá. Zkrátka mi přijde, že co dobře pro někoho funguje, tak nemá cenu se do toho nutit. Když tu mám nějaké omezení, třeba dané tou nižší výkonností. Ale řekněme, že se tomu stylu ježdění muhu nějak přibližovat. Zkrátka delší trasa je pak jetá v podstatné části v Z2 a malá část ve vyšší nebo naopak nižší intenzitě. S profi závodníky se nejde zcela srovnávat i v tom, že oni si mohou nechat dělat testy v laboratoři tak často, nakolik to je přínosem pro jejich trénink. Většina lidí to zde tak nemá. Pokud někdo na testy jde, tak řekněme jednou za rok. Jenže ta výkonnost se během roku mění, takže pak přesná čísla jsou k zastaralým hodnotám.
Jinak ti závodníci hodně natrénují i tím, že jezdí samotné závody. Někteří závody před něčím hlavním berou čistě jako přípravu, takže třeba se tam i trochu šetří. Jiní závodí naplno i tam, právě takový Pogačar. On není a nebyl závodníkem jednoho závodu, jako kdysi Lance Armstrong. Ten se soustředil na TdF, jiné buď nejezdi, nebo sice ano, tale tam fakticky nezávodil, ale trénoval. A ty závodní kilometry jsou taky trénink, možná v něčem i důležitější než jen ten nezávodní trénink. Pak jde pochopit, když mimo závod do přísně bude dodržovat strukturu výkonnostních zón, když v těch závodních kilometrech se bude víc soustředit na reálný výsledek.
-
tak jasne ze ked 70kg pro ma do 300w z2 tak pojde aj kopec v Z2 uplne v poho, tu ide skor o slabsich jedincov – ci sa kopcom vyhybat ked chces trenovat Z2 alebo na to kaslat a ist aj intenzity (v ramci maleho casoveho fondu). Teoria sweetspot vravi ze po B :)
Dnes som videl nejaky post Vabrouska, 100ku tusim za 30km/h+ vo vedre s tym ze avg tepy < 100 – ten tiez jazdi na zavody trenovat
-
Vabrousek je mimozemstan a taky uz neni nejmladsi. Taky bych nepodcenoval vybavu a posed, kdyz se divam na cizi prumery, nedavno jsem jel s jednim triatlonistou na koze, po prvni hodine s prumerem pres 40km/h mel prumerny vykon jen 220W, a to je postava asi 180cm, 80kg.
-
Vabrouška nejde srovnávat se „smrtelníky“. Stejně jako nějaké „kopce v Z2“ si tady s radostí vyjede pár hubených borců co jezdí amatérské ligy, KPŽ apod, ostatní povětšinou jezdí z principu rovinatější profily a nebo „furt tempo v grupě“.
-
Tak profil si člověk zčásti vybírá a zčásti nevybírá. Vybírám si kam pojedu, obvykle si nevybírám, odkud vyjedu. Vyjíždím obvykle z domova, bydlím na kopci a vlastně všemi směry to je takové nahoru dolů. Krom sjetí dolů k Vltavě, kde na krátkém úseku jde klesnout o více než 120 výškových metrů, tak ty kopečky závratně prudké ani dlouhé nejsou. Ale v Z2 je stejně nejezdím. Možná by tak šly vyjet, ne od té Vltavy nahoru, ale ostatní kopečky ano, ale rychlost bych musel držet zbytečně dole. A z mého pohledu není řešení, aby z domova se někam nějak přepravil a začínal jízdu až tam. Např. vyjet si někam do Polabí a jezdit tam po rovině, jen mírně zvlněné. I když i tam umí být trošku kopce, ale těm se jde vyhnout. Nebo bych mohl kousek sjet k metru, sjet stanici k Vltavě a pak cyklostezku, téměř rovina, zvlnění malé. A zpátky kopec nevyjíždět, ale zase metrem.
Já to znám, když jsem jezdil mimo Prahu na venkově. Tam si šlo vybrat směr, jestli budu jezdit v zásadě po rovině, nebo přidám kopce a jak prudké či dlouhé. Možná skvělý trénink v Z2, akorát jsem měl potíž pak zvládat běžné kopce, které mám na kraji Prahy a v jejím okolí. Já musím odjet minimálně 10 nebo spíš 15 km, abych se dostal do rovinatějšího profilu. Protože podél Vltavy po cyklostezce jezdím nerad, tam bych to měl blíže. I když zas ten kopec zpět by docela stál za to.
Je pravda, že určité kopce, jejich vyjetí, by pak mohlo poznamenat celou následnou jízdu. Prostě moc prudký kopec, delší stoupání, tak i poté jízda v mírně zvlněném nebo rovinatém profilu by byla v únavě. Tak takovým kopcům se vyhnu, nebo spíš je nevyhledávám. Ale rozhodně se nevyhýbám všem kopečkům, jen proto abych striktně v té jedné vytrvalostní jízdě jel vše v Z2. Nějaké kratší úseky nad Z2 stačím zregenerovat, naopak mi přijde vhodná kombinace té vytrvalosti i s nějakou intenzitou. Prostě učím se jezdit tam, kde opravdu jezdím. Jezdit hlavně dle čísel, to si můžu nechat na zimu na trenažer.
-
-
Nevím, jestli někdo jezdí 300W v Z2, přijde mi to trošku dost. Pogačar váží sice méně, ale průměrný výkon v etapách mívá menší. Do kopců jezdívá ty watty vyšší, takže pak po rovině a v balíku jede méně.
Tak jet stovku průměrem třicet je výkon slušný, ale ne zas mimořádný. Tam mě zaráží spíš vy velmi nízké tepy.
-
reagujem na oboje – rozumiem ti , aj to dava zmysel, len ten ucel je trochu iny..bavime sa o tom ze mozes jazdit najprv Z2 a vyhybat sa kopcom a neskor s trochou aerobky pridavat intenzity – ale nic proti nicomu.
Argumentu, ze do kopca nejazdis z2,lebo je to pomale, nerozumiem (pokial to nie je tak pomale ze spadnes z kola) – ved cielom Z2 treningu je drzat nejaky steady power (dlho), nie rychlost. Chapem ale, nemusi ta taka jazda bavit a naplnat :).
ad 300w v Z2, bude to asi horna zona pre najlepsich (bezne mavaju ti top pros FTP cca 380–450 co som videl, zaroven sa ako top horna Z2 uvadza 75%-80% FTP – u nich ked su mega trenovani cakam skor vyssiu hranicu, vychadza ti to ale okolo 300±). Niektori jazdci asi na Strave maju tieto veci vyplnene (z TDF napr teraz) a potom ti strava ukaze aj ich zone breakdown, ale mozno to cele zle chapem. Mat priemerny vykon (nie normalized) na 4–5h etapu kde mas vela peak vykonov, kopce, ale naopak aj ides hodne casu z kopca (a neuslapes velky vykon) 400w (90% FTP pomaly) neviem ci vobec by davalo zmysel (z podsaty definicie FTP). Mudrejsi tu ale budu vediet, ja si to len snazim poskladat a pochopit :)
-
Tak já psal, že se dost dobře kopcům nevyhnu. Být na venkově v Polabí, tak skutečně nejdřív bych jezdil tu rovinu s minimem zvlnění, čili vše v Z2 a kopce bych přidával až časem. Ale nebudu vozit někam kolo a tam začínat jezdit. Právě u dlouhé jízdy mě limituje čas.
Do těch kopců klidně cíleně jedu o něco pomaleji, ale netrápím se tím, že to není Z2, ale trochu výše. Prostě nemám takovou výkonnost. Časem ta výkonnost jde nahoru. Zas jezdit jen Z2 a kopce šnečím tempem, tak pokud bych to jezdil pravidelně, budu do nich mít potíže.
Přes zimu jde jezdit buď jen v Z2 na vytrvalost. Ale klidně je v pořádku jezdit trošku v intenzitě. U kratších jízd je to efektivnější. V zimě se přímo nabízí jízda do kopců. Na rovině to fouká, je zima. Z kopce sice horší, ale sjezdy jsou krátké. Do kopců se člověk zahřeje. Něco tím pocvičí a na jaře jako když najde. Ano, vytrvalost musí začít až na jaře, resp. navazuje na tu vytrvalost, kterou si tělo uchovalo navzdory kratším zimním jízdám. Případně jde to řešit, tu vytrvalost trochu v zimě, po jízdě venku dát třeba jednou týdně ještě na trenažeru, takže celkový čas jízdy pak je delší.
-
-
-
Vabrousek bude uz extremni nizkotepec, neco jak Chris Froome. Tam byva FTP nekde kolem 150 tepu. :-)
-
Uz je jednak starej a druhak cely zivot trenuje na delsi vytrvalost a extremni efektivitu metabolismu. Trenik na triatlon je uplne jiny nez na ciste kolo
-
To jo, ale on to bude mit urcite i fyziologicky dane. Nekdo proste ma 180TF uz za mlada jako plus minus max. A kdyz pak da 20 let vytrvalostniho treninku, tak to naklesa az na podobny extremy. Na tohle je dobrej Dominik Chlupac- byvalej silnicar Favoritu a ted top bezec. Ten ma maximalku porad i ke 190, ale kdyz je unavenejsi, tak je schopen jet trenink treba na 100TF a ve sjezdech mu to spadne na 40. :-)) To stejny muj sparing Pospa, ten kdyz ma den, tak jede sweetspot na silu na 132TF. :-D
-
Presne tak. Maximalka je hodne dana a s vytrvalostnim a vekem se jeste snizuje. Mela jsem okolo 35. Ted kdyz min trenuju 38. A max maximalku 184. Ted okolo 175.
-
-
O tom to asi je, trénuje to celý život a má obrovské tréninkové objemy (nebo hodiny tréninku či závodění). Když trénuje, tak může držet Z2, když závodí, tak myslím, že se nesnaží ty zóny dodržet. A on, ale vlastních slov, trénuje rád. Myslím, že jeho mimořádné vytrvalostní schopnosti jsou o natrénovaném objemu. Ne o dodržování Z2. Nakonec i cyklističtí závodníci mnohdy odjedou velké objemy na závodech a skutečně tam závodí. Tj neberou to jen jako trénink na nějaký vrchol sezony, ale chtějí i výsledek ze závodu. Časovky, spurty nebo kopce nejsou o Z2. Ale určitě je dobré část roku jezdit hlavně Z2. Ne ani kvůli výkonnostnímu růstu, ale aby si tělo trochu odpočalo od intenzivní zátěže. V tomto smyslu jezdit v zimě Z2 dává smysl. Pro lidi, co mají méně času, najezdí menší objemy a v menší intenzitě, tak tady lze jezdit i jinak, v zimě klidně třeba trénovat kratší a intenzivněji (trenažer intervaly, kopce venku) a vytrvalost hlavně pak venku na jaře a v létě.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Hodně věcí jsi vystihl. Watty lze brát z hlediska výkonu spíš dlouhodoběji. Tep vyletí třeba dle počasí, únavy. Watty jsou „objeitivnější“. Tj. brát, že nějaké hodnotě odpovídá běžně nějaká TF.
Ano, práce znamená omezení, co se týče ježdění. Jednak stojí spouštu času, na jízdu ho zbyde pak daleko méně. Ale člověk je i unavený, nebo po příchodu domů se teprvé víc nají.
Dělat něco jiného než kolo je určitě skvělé. Třeba ty brusle, ty to můžou skvěle doplňovat. Pokud člověk hledá výkonnostní růst, tak zas může být problém jak to mít celé nastavené a dodržet to.
-
-
Dík zatím všem za užitečné tipy. Myslím, že na tom fyzicky nejsem nějak tragicky (pro představu: na Řevničáku mám čas asi 18 minut, Passo Stelvio za 2:10), ale chtěl bych se zlepšit, a protože volný čas je daný a víc ho nebude, je třeba zapracovat na tréninku, stravě apod.:-)
Moje hlavní bolest a zdroj frustrace na kola jsou záda (už dlouho, aspoň 7 let). Ozývají se hlavní při vyšších intenzitách (např. po vyjetí toho Stelvia to bylo fakt špatný, to jsem se pak nemohl ani předklonit). Spoustukrát jsem se snažil to řešit (fyzio, nastavení kola…), ale víceméně bez výsledku. Z nějakého důvodu sedím na kole křivě a odnáší to pravá strana zad. Příčinou může být tělesná asymetrie (kratší pravá noha), svalová dysbalance (jako druhý sport mám pingpong), sedavé zaměstnání, nějaká kombinace, čertví. Zjistil jsem každopádně, že čím víc jezdím a čím míň to řeším, tím spíš je to snesitelné. Snažím se to brát tak, že spousta lidí by při těchhle problémech s kolem dávno sekla a že je vlastně úspěch, že na kole vůbec jezdím a ne snad úplně tragicky.
Proč jsem napsal poslední odstavec: Od LP wattmetru si mimo jiné trochu slibuju, že třeba odhalí nějaké problémy v distribuci síly na pedály a pomůže mi je odstranit/zmírnit. A tím se třeba někam posunu i v tom problému se zády.
A ještě dodám: Rád bych si vytvořil takový tréninkový plán/postup, který bude dlouhodobě udržitelný a současně pružný. Např. to, co napsal JFtryall o ježdění v kopcích na sweetspotu, mi zní dobře.
-
Kratší jednu nohu máme prakticky všichni, záleží o kolik… Dysbalance je také velmi častý jev, takže příčinu bych hledal jinde… I ten fitting může být různých kvalit a mít takové problémy, určitě bych to řešil…
Takto to na mě dělá od stolu dojem, že máš nevyhovující kolo, špatně nastavené a když se k tomu přidají další věci, výsledek je pak takový…
Oboustranný wattmetr ti poskytne lepší hodnoty, pak se lépe poznáš, budeš mít více relevantních informací, nicméně ani ten není samospásný…
-
Cca o 1 cm. Tak nějak tuším, že v nastavení kola problém není, neb jsem vyzkoušel všechno možné (na různých kolech). Ale jak jsem psal, nepřišel jsem na to.
-
1 cm jde jeste rozumne kompenzovat vlozkama, tim bych zacal. Nejdriv se „zbavit“ zdravotnich problemu a pak zacit resit efektivnejsi trening. Rekl bych ze momentalne te vic neposune nic jineho nez 100% fungujici telo.
-
Jo jo, vložky mám, aspoň teda na silničce. Jestli mi to pomáhá, nevím, asi moc ne.
-
Kratší noha se řeší podložkou pod kufrem, já takhle vozím plech na podrážce a mám delší šrouby co chytí kufr. Na dysbalance určitě oboustranný, ať to měří správně a víš na čem jsi. Já měl cca 54/46 , v zátěži ze sedla se to srovnávalo , ale prava kratší noha je prostě slabší a 1stranny by mi přidával watty …
-
Hele a nezkoušel jsi ty watty měřit s podložkou pod kufrem a bez ní? Zajímalo by mě, jaký ta podložka má v tomhle směru efekt, tj. jestli se díky ní výkon nohou trochu srovná. Mimochodem, taky vozím podložku pod kufrem…
-
Nezkoušel, mě čísla znervoznovala, za pár jízd jsem pedály prodal, bylo to před lety. Já nesledoval nikdy tep ani kadenci , ale pocitově bez vyrovnání délky neprošlápnu pořádně pravou stranu a musím jít sedlem níž než bych chtěl.
-
-
-
Vložky jsou totální blbost na kole ajk píše Honzis. Už jsem tu řešení psala x krát dá se v pohodě dohledat. Mám vyřešeno 2,5cm.
-
Pardon, já myslel podložky pod kufr, napsal jsem to nepřesně.
-
Tak to pak jo:)
-
-
-
-
-
-
-
Tak záda bych asi řešil se sportovními lékaři, případně jinými lékaři, fyzioterapeuty ap. Ano, poměr šlapání každou nohou tady může být posunutý, ale čekám, že to bude trvalé číslo.
-
Ale jo, časem zase možná zkusím nějakého fyzioterapeuta, možná i bike fit. Ale vyhodnotil jsem si to jako ztrátu času i peněz. Když jsem to nevyřešil za sedm let…
-
Tak já nedokážu odlišit, co je běžná bolest, trošku záda zabolet můžou, než se člověk naučí správně sedět, správný posez atd. A co už být by nemělo. Ono bolí i zadek na jaře, když se najednou začne jezdit dlouhé hodiny místo kratších zimních. To je otázka času. Pokud by ovšem bolelo trvale, tak je něco špatně. A ta záda jsou větší problém.
-
Tak tohle by určitě být nemělo. Je to bolest v zádech vpravo dole, která se většinou objeví v určité části tréninku, v míře závisející na situaci (na intenzitě jízdy). Někdy se to může zvrtnout i tak, že to pak může bolet i mimo kolo – to jsou teda vlastně zablokovaná záda. Ale když pravidelně jezdím, je to spíš o té momentální bolesti.
-
Pokud na kole sedíš správně, není to třeba jen z jednoho kola a ostatní ne, tak vážně by to chtělo řešit s odborníky. Dost lidí dá nemálo peněz třeba za wattmetr a cyklocomputer k němu, což jsem třeba udělal i já. Přitom nějaká základní sportovní prohlídka by mohla stát podstatně méně. Životnost wattmetru a počítače k němu není nekonečná, tipuji pár let. Záda musí vydržet dlouhé desítky let.
-
No jak jsem psal, opravdu jsem se snažil to řešit – s doktory, fyzioterapeuty, chiropraktiky. Nevím, co bych ještě měl zkoušet jiného/dalšího. Ok, nějaké možnosti ještě jsou. Třeba na magnetické rezonanci jsem ještě nebyl. Ale to už asi vcelku odbihame od tématu…
-
Tak je dobré, žes to s těmi odborníky začal řešit. Asi bych v tom pokračoval, třeba ta MR, není důvod se tomu vyhýbat. A dle mého názoru by to mělo být ze zdravotního pojistného. Bolest zad, která být nemá. To není ani tak o sportu, ale čistě o zdraví.
Ano, je to trošku mimo, ale přišlo mi, že to stojí za to řešit víc než jak trénovat. Stručně řečeno, ten wattmetr určitý přínos je, ale velký přínos od něj nečekj. Větší význam má u lidí, kteří mají laboratorně daná čísla, třeba stanovný FTP ve wattech i další věci.
-
Ok, jasný, dík za názor!
-
Jenže to nesmí řešit normální doktoři či fyzioterapeuti ale nejlépe doktoří zaměření na sport optimálně cyklistiku. To samý fyzio.
-
Asi ano. Nevyhýbal bych se běžným lékařům na pojišťovnu, minimálně si nechal zjistit svůj zdravotní stav. A pokud jsou potíže spojené se sportem, tak by to skutečně chtělo řešit se sportovním lékařem, nejlépe zaměřeným na cyklistiku, případně i fyzioterapeutem taky se sportovním zaměřením. Nakonec běžný lékař, tj. k léčbě obecné populace a ne sportovní lékař, tak by měl říci, že někde končí jeho možnosti a nakonec i proplácení péče od zdravotní pojišťovny. A odkázat k těm specialistům na sport.
-
No a nemáš tip na doktora/fyzioterapeuta zaměřeného na cyklistiku, ideálně v Praze? To je možná jediná šance, jak se v mém případě k něčemu dobrat…
-
-
-
-
-
Mě bolej záda vlevo dole, střílí to až do kolene, je to vyhřezlá plotýnka no.
-
Tady se ale bavíme o věcech, které jsou daleko podstatnější, než jestli někdo vyjede nějaký kopec rychlostí 17 km/h a ne jenom 14 km/h ap. Kdo trochu jezdí, tak nějakou výkonnost má, i kdyby nechtěl. Mohl by leda jezdit efektivněji. Jenže otázka zdraví ve smyslu chronických potíží se zády ap., to chce jednoznačně řešit s lékaři.
-
-
-
-
-
-
Bolest zad může být daná i nějakou disbalancí v kyčlích. To chce zařazovat i cviky na posílení téhle oblasti a i cviky na mobilitu
-
Mám kratší levou nohu, pravděpodobně díky klenbě chodidla. Z toho plotýnky, které mě občas chytnou fest. Zatím je jediný cvik, který mi dokáže pomoci.
Nicméně jízda na kole a na motorce mi spíše pomáhá než škodí.
Waťák mám L/P v pedálech. Moc z toho vyčíst nedokážu. Obvykle je rozdíl mezi 4–8%. Přitom se střídá rozdíl ve prospěch levé nebo pravé nohy.
Když jsem s watty začal, taky jsem zkusil sweetspot. Mě osobně to moc nefungovalo. Spíš jsem se plácal na stejném místě.
Za poslední rok jsem změnil na sprinty, 30s intervaly, 2 min intervaly. Z2 fakt držet někde kolem 150w (jsem na tom hmotností, výškou, věkem a výkonností podobně).
Imo sweetspot bude fungovat s malým časovým fondem, 4–6 hodin/týden. Při 10 hod/týdně jsem po dvou sweetspotech už nedokázal regenerovat na delší Z2.
Edit: Rozhodně plus je posilovna, minimálně přes zimu.
-
Ještě uvažuju o tom, jestli vzít oboustranný nebo jednostranný wattmetr. Cenový rozdíl je značný. Nakolik pracujete s daty, které poskytuje oboustranný wattmetr (oproti jednostrannému)? Čili o kolik bych se při tréninku a jeho vyhodnocování ochudil, kdybych vzal ten jednostranný?
-
Já chtěl původně jednostranný Stages, kvůli šířce zadní stavby by mi 4iiii neprošlo (teď ten nový model je placatější), ale nakonec byla dobrá cena na oboustranný – když jsem odečet oba převodníky + pravá klika s osou, tak už to nebylo tolik navíc. Takže mam komplet Ultegru v záloze kdyby něco.
No a k dotazu, oboustranný ukazuje navíc vyvážení pravá/levá, já se pohybuju do 49–51, v extremu 48–52, takže teoreticky by mi stačila levá klika. Další „výhoda“ je, že když se mi jedna strana vybije, chová se to jako jednostranný systém (to ale zrovna není důvod, proč připlácet :)). Poslední věc, pokud jedu jenom na levou kliku, tak i když mám zobrazený 3s výkon, tak to prostě víc skáče než s oběma stranami – tohle ale může být u jiného výrobce, případně u pedálů jinak…
Celkově bych klidně vzal jen jednu stranu, ten skok je mnohem výraznější z „ničeho“ než pak přidání druhé strany.
-
Ovšem pokud zjistíš, že Ti každá noha běhá jinak, nastudoval sis cvičení, jak se to srovnává? To je teda hodně velká řehole ;) …
-
Nez zacnes, over si to jeste nekde. Protoze muses mit blbou kalibraci nebo tolerance ;)
-
Jak píše Blacky. Tohle může být klidně odchylka zařízení a třeba i v povolené toleranci. Já mám Garmin výkonové pedály a v podstatě se také pohybuji v rozmezí 51/52 – 49/48 % a kalibruji před každou jízdou. Přičemž co si pamatuji tak asi hned při druhé jízdě, kdy jsem dosáhl poměru 52 – 48 % mi Connet vyznamenal odznakem Jing Jang :-), jako že jsem dosáhl vyvážení mezi pravou a levou, tak to beru tak, že do 2 % je to v toleranci a hlavu si s tím nelámu.
-
Muj wattak na silnici /BePro/ kdyz je zima hazi klidne 60/40 ;) za tepla je to vyrovnany. Docela me to rozhodilo nejdriv. Na bajku to mam do 2–3% /quark/ porad.
Takze i takova blbost se muze stat. Jsou to jenom pristroje, takze bych byl opatrnej pachat na sobe nejaky masochisticky cviceni, aby nedoslo spis k rozhozeni.
-
Asi tak, mě na těch mých pedálech zase rozčilovalo, že mi to ukazuje posunutí základny šlapání, u levé –5 mm, u pravé dokonce –15 mm, ale ať hýbu s kufrem jak chci, tak se to prakticky nemění. Kdybych to chtěl mít na 0, tak si minimálně na té pravé snad vykloubím kotník, takže to neřeším a tenhle parametr nesleduji.
-
-
Ja myslel, kdyz ma nekdo 60 – 40 ;)
-
To nvm co by se muselo stat. Ja po 4× zlomenine nemohl doslapnout 3,5 mesice na pravou nohu. V sadre to bylo nadvakrat vic jak 9 tydnu. A po roce od urazu, bez nejakeho extra posilovani, jsem byl -+ na balanci.
-
Mas sporty, kde je jedna noha dominantnejsi ;). Neresim Tebe, ty jsi defakto celozivotni atlet ;) a mas slusnou historii.
-
to je fakt, kombinovat třeba skok do dálky s kolem musí být docela pakárna
-
-
to je hodne individualni, ja mam rozdil cca 6 procent kupodivu ve prospech te polamane (stehno na 2× pod klickou) a opticky „slabsi“ nohy
-
Také se mi po zranění menisku posílila zraněná noha a mám drobný rozdíl, což jsem čekal obráceně… Příroda je mocná…
-
-
-
-
-
-
-
Já osobně bych si vzal raději 2ks jednostranný, než jeden oboustranný. K tréninku ten jednoduchý naprosto dostačuje a to i když budeš mít disbalanci. Nejdříve jsem si říkal, jak budu pedály přehazovat dle potřeby, teď si beru to kolo, kde zrovna jsou.
-
Na tom je blbý, když mám HT, fulla, silničku, zimáka a tandem. Potom to leze do peněz i přes nizoučkou cenu aktuálních levostranných wattmetrů :D
-
tou nizoučkou cenou levostranných měřičů myslíš Inpeak? :-)
-
-
-
Cenový rozdíl bývá někdy až dvojnásobek. Leda koupit v nějaké akci, kde ten oboustranný jasně zvýhodní.
Já mám zkušenost jen v porovnání měření na trenažeru a měřením na levé klice. Rozdíl tam byl zejména krátkodobý, u jízdy jako celku se mi leckdy ta čísla téměř shodovala. Myslím, že lidi budou mít poměr šlapání každé nohy konstatní. Změny mohou být dané třeba kratší nohou ap., ale ten poměr by měl být v zásadě stejný. Sledovat při jízdě, že stále šlapu třeba v poměru 48/52 mi nedává smysl. Ono stačí, když sleduje člověk ty watty a rychlost. Pro mě rozptylování navíc.
-
-
-
Já jsem začal jezdit silnici vloni, wattmetr mám něco přes rok. Na kolo mám těch cca 11–13 hodin týdně, takže 4–5 vyjížděk.
Celkem mi vyhovuje následující schéma: 1× vytrvalost jízda ke 4 hodinám, 1× týdně VO2 Max (90 – 100 minut vyjížďka, rozjetí, pak třeba 4× 8min na jednom kopci, vyjetí a konec), zbytek potom většinou 2.5 hodiny jízdy s vloženými sweetspot nebo FTP intervaly.
Kombinuju to s MTB, kde waťák nemám, ale už se celkem znám, takže nějaký interval dokážu nasimulovat i podle tepáku.
-
Přijde mi, že ta struktura ježdění je docela dobrá. Třeba ta vytrvalost, tak to není jen jednou ty 4 hodiny, ale patří tam i ty další jízdy, i když tam to je s intenzitami. Skoro bych až řekl ukázkový tréninkový plán, resp. jedna j více dobrých možností. Ono to kolo je dost o tom, kolik člověk má času a kolik je ochoten tomu obětovat.
-
Jasně, vytrvalost znamená většina jízdy v Z2, intensity faktor někde 60 – 63 %, jízdy s vloženými Z3/Z4 jsou někde na 70 %, protože roviny jedu ve spodní polovině Z2 a kopec mimo intervaly na horní hranici Z2. VO2Max vyjížďka je 80 – 85 % IF.
Takže celkově je nejvíc času v Z2.
-
V podstatě jezdíš, že to je v souladu s moderními doporučeními, případně i trenérskými radami někdy starými víc než 70 let, které nicméně stále fungují. Ono jde celkem pozorovat, že dochází u člověk ke zlepšení. Každý si musím sám u sebe kontrolovat, že nastavený trénink vč. dávek, tj. nejen struktura, ale i konkrétní kilometry, watty, že to funguje. Jde to na základě přesných čísel, ale i bez nich.
-
-
-
Dík, něco takového by pro mě myslím taky dávalo smysl.
A hodnocení toho ročního používání wattmetru? Posunula se ti výkonnost, jinak, než řekněme za rok ježdění bez waťáku?
-
já za sebe můžu říct, že wattmetr mi dává pár čísel, trošku srovnání. Ale abych jel podle něj, tj. stanovil si intenzitu a tu podle něj šlapu, to venku nějak moc nejde. Při stoupání se projeví každá drobnost, stejně jako na rovině i malinké stoupnutí o necelý metr je hned znát. Pro výkonnost v zásadě stačí sledovat TF. Případně sledovat intenzitu dýchání a rychlost, do stejného kopce ta rychlost bývá zrhuba stejná. Do kopce se vítr tolik neprojeví, jako na rovině.
-
„Ale abych jel podle něj, tj. stanovil si intenzitu a tu podle něj šlapu, to venku nějak moc nejde.“
Tak hlavně ty zatáčky, křížovatky a semafory, že jo.
=)
-
Tak při rozjíždění nebo naopak dojíždění ke křižovatce, tam to vůbec nemá smysl sledovat. Pro mě je třeba zajímavé, že nějaké lehké stoupání 1–2%, co jezdím na těžší převod, tak ty watty jsou výše než do kopce 4–6%. U obojího řekněme kratší vzdálenosti, třeba 1–2 km. A právě v tom malém stoupání, tam ty watty vyletí, když zatočím a kousíček je skoro po rovině ap. A nebo prostě ta silnice či ulice ten sklon neustále malinko mění, není to rovná přímka mezi patou a cílem stoupání.
-
-
-
Jasný posun vidím v jízdě na MTB, kde mám cca o 1.5 – 2 km/h vyšší průměrnou rychlost na mých trasách na stejných, možná nižších tepech.
Jinak celkově tam posun je, jedu stejný watty při nižších tepech, jsem schopnej danej výkon/interval zopakovat vícekrát za sebou, jsem celkově míň unavenej a líp zregeneruju i z těch šrotových intervalů. To vidím jako hlavní pokrok, můžu jít na kolo 3 dny po sobě a jsem v pohodě, protože vím, co si můžu dovolit a nezatavím se.
Hlavně to není ani o věčném koukání na budík, minulý týden jsem zkusil jet 3 hodiny s tím, že jsem neviděl ani tepy, ani watty, a byl jsem přesně tam, kde jsem chtěl být, waťák tě srovná – chci jet max. 200W, tak tam prostě do nějakýho brdku nacvakám kašpara a jedu pomaleji. Dřív to bylo zbytečných X nástupů, protože tep reaguje pomaleji a na budíku už by bylo 300W+.
-
Je to, jak píšeš. Je velmi dobrý posun se posouvat z vyšších pásem do Z2, mít odolnost nejen ve smyslu schopnosti hodně najet po rovině v Z2, ale i být schopen u delší jízdy mít nějaké vyšší intenzity.
Hlavně to vystihuješ tou větou o věčném koukáním na budík. Počítač a wattmetr je dobrý sluha, ale umí být zlý pán. Já třeba zjistil, že krátkodobě vysoké watty nevadí, podstatněji mě neunaví. Trošku extrémním případem je jeden železniční nadjezd – most. Není dlouhý, ale docela ostře nahoru. Krátkodobě tam mám i 450W. Prostě jsem rozjetý, chviličku šlapu dál rychle a větší silou. Pak při sjezdu zase zregeneruji. Člověk musí sám vypozorovat, jak tělo reaguje. Čísla můžou pomoci, ale chce hlavně sledovat, jak reaguej tělo.
-
-
Osobně si intervalový trénink bez watťáku už nedokážu moc představit, tedy hlavně intervaly intenzity FTP a vyšší. Při intervalech koukám čistě už jen na watty a tepy kontroluji spíše jako zpětnou vazbu. Přičemž u FTP se na tepy, které mi pro danou zónu určil zátěžák, dostanu třeba až v polovině intervalu, u VO2Max klidně až ke konci intervalu nebo třeba vůbec. SubMax/Max intenzita už se podle mě na tepy nedá jezdit vůbec.
Když jsem jezdil intervaly jen s tepákem, tak jsem se vždycky snažil dostat na ty cílové tepy co nejdříve. Později ale, zpětným testem po pořízení wattmetru, jsem zjistil, že takový způsob je dosti neefektivní. Jak se na začátku snažíš co nejdříve dostat na ty cílové tepy, tak tam zpravidla napálíš výkon značně nad požadovanou hodnotu, výsledkem je sice relativně rychle dosažená cílová tepovka, ale v průběhu intervalu se už nedaří udržet požadovaný výkon, který zase záhy naopak klesá pod požadovanou hodnotu. Tep je sice stále vysoko, ale ty se trápíš na nízkých wattech, zpravidla pod úrovní požadované zóny a tělo tou vysokou tepovkou v podstatě jen dohání kyslíkový dluh.
Ten, kdo už má za sebou nějakou historii, zkušenost a získal ten správný cit, dokáže tyhle počáteční nástupy asi eliminovat, trefit se do správné zóny a trénovat tak jen podle tepů. Jsem přesvědčen, že pro nás ostatní je Wattmetr velmi zásadní pomocník a to myslím hlavně pro hobíky, kteří to myslí s tréninkem vážně, kdy u většiny hobíků je největším nepřítelem nedostatek času a tedy je potřeba dbát na větší efektivitu tréninku (prostě vytěžit z „přiděleného“ času maximu), s čímž dokáže watťák velmi výrazně pomoct.
Jinak, ZDV nebo i tempo se z mého pohledu naopak dá podle tepů trénovat celkem v pohodě. Tam zase spíše nemá cenu mít neustále zapíchnuté oči do budíku a hlídat si, jestli ti watty někde na pár desítek vteřin v nějakém brdku nepřekročily hodnotu dané zóny, aniž by to s tepovkou nějak významně zamávalo.
-
Kvalitni rozbor. Ty vyssi intenzity jsou proste na tepy hodne zradne a ja bych to osobne jel radsi podle rychlosti nebo pocitu. :-)
-
Řekl bych, že i ta rychlost bude na kole dost zrádná. Ono se tu asi nabízí porovnání s běháním, kdy se intervaly můžou místo tepů běhat podle tempa – čas/km. Tady je ale potřeba si uvědomit, že i při vyšších běžeckých rychlostech (za předpokladu, že běžíme po rovině a venku neřádí zrovna orkán typu Cyril) nehraje vítr takovou roli jako při jízdě na kole, kde je předpoklad, že při intervalu po rovině bude i méně trénovaný jedinec dost překračovat rychlost 30 km/h (ti trénovanější pak v pohodě 40 km/h) a zde už hraje odpor vzduchu dost zásadní roli. Tady mám zhruba vypozorováno, že i při rychlosti větru 5 m/s (18 km/h) může při rychlosti jízdy 30 km/h dělat rozdíl proti vs. na větru i 60 wattů a to už je sakra rozdíl.
Ten waťák je prostě bohužel a to bohužel myslím čistě z pohledu pořizovacích nákladů, tím nejobjektivnějším ukazatelem aktuálně vynakládané intenzity při tréninku a samozřejmě také nejspolehlivějším ukazatelem progrese cyklistovi výkonnosti.
Zase ale je jasné, že samospásné to není a pro toho kdo to s tréninkem myslí opravdu vážně, tak to generuje další pravidla, jako třeba zajít si na zátěžák aspoň 2× za rok – tím jak se zlepšuješ, mění se ti jednotlivé zóny.
Což vlastně ale platí i o tepech, když nad tím tak přemýšlím. Sám jsem si myslel, resp. vytvořil si takovou vlastní teorii, že jednotlivé zóny podle tepů si, minimálně pro hobíka, stačí nechat změřit jednou za uherák. Stanovíš si AP a ANP a ono se to moc měnit nebude (maximálně to bude s časem a stárnutím jedince lehce klesat), jen se ti natěch prazích bude měnit/zvyšovat výkon, ale ono to tak samozřejmě není, jak již vím :-). Tepy jednotlivých prahů se samozřejmě mění s trénovaností a jedním z ukazatelů dobré vytrvalostní trénovanosti je například to, jak blízko jsou jednotlivé prahy u sebe – čím blíže tím lépe.
No, to jsem se zase rozepsal, tak sry za tapetu a už raději končím… :-)
-
Ano, rychlost neodpovídá intenzitě, protože každý den různě fouká, ve skupině se jede v závětří. Rychlost může dosti odpovídat intenzitě u nějaký kopců, kde je dostatečný sklon. Protivítr se projeví méně, leckdy ten kopec před ním kryje. Ani jet za n ěkým tolik nepomůže jako na rovině.
-
-
-
Ano, u TF je hlavní problém, že mají zpoždění. Potom třeba taky ke konci jízdy při stejných wattech TF může být vyšší. Což může něco vypovídat o trénovanosti, nebo o tom kolik trénovat. Intenzitu stanovit klidně dle TF, ale nedržet ji dle okamžitých hodnot. Držet ji právě dle těch wattů. Potom tu je problém, že TF záleží na počasí, zejména venkovní teplotě. Horko zvyšuje, zima snižuje.
-
Jo horko zvyšuje TF dost, hlavně tedy na začátku sezony vysokých teplot, kdy se organismus na teplo teprve adaptuje, jak se člověk časem aklimatizuje, tak už to není tak hrozný.
-
-
-
-
-
Tak při tom velkolepém plánování tréninku podle wattů jsem nějakým způsobem chytl zánět dutin, což znamená tak dva nebo spíš tři týdny bez kola. Takhle uprostřed léta teda těžká frustrace. :-(
Dá se v téhle situaci vůbec něco dělat? Nějaký strečink aspoň? Po ukončení léčby (antibiotika) to chce hádám nějaký čas jezdit hodně opatrně, tj. ne intenzity.
-
Po těch antibiotikách si dej určitě ještě oraz. Nejsem doktor, ale po dobrání si dám vždy ještě tak týden bez kola a pak to pomalu rozjíždím. A stejně jsem po nich vždy rozsekanej. Asi taky záleží, jaký dostaneš.
Nejseš profík, uspěcháním jen ztratíš.
-
Jsem průdůškář, stačí být zpocený, sjezd, chladné ráno, je to zákeřný jak zpožděná tepovka:-) Řeším to malou plackou, kolem Baťovýho kanálu, opalovačka tak na dvě hoďky, bydlíme na kopci, kadence čtyřicet a míň:-)
-
Kadence 40 a min? A to jako proc?
-
Do kopce zvolním a jedu nejpomaleji co to jde, žádné dlouhé kopce nejezdím, vpředu klasika a vzadu třiadvacítka, kadenčák už nevozím, takže kadence odhad. Byla tady řeč jak jezdíte když nejste úplně ok.
-
-
-
-
-
Zdar, tak to tu tak pročítám, intervaly, watty atd. Nicméně tu ještě od zakladetele nezaznělo to podstatné. A to je, když potřebuje poradit, co je jeho cílem a jakou už má cyklo/sportovní historii. Jezdíš na kole 2 roky a předtím si seděl u TV, nebo jsi hubenej celoživotní vytrvalec, co jen začal jezdit na kole nebo jezdíš na kole 20let a teprve teď jsi přešel na kolo? A co cíl? Cíl je ujet na pohodu 120km nějakou rychlostí, abys večer nezdechnul nebo ujet 120km převýšení 1800 pod 4 hodiny? Nebo chceš jet triatlon, případně nějaký silniční závod a čeho tam chceš dosáhnout? Tohle vše jsou otázky, které by sis měl položit a dle toho naplánovat trénink. Protože jestli chceš jet v září 40km v rámci triatlonu tak to ještě letos stihneš utrénovat. Jestli chceš jet 200km s průměrkou 30, tak je třeba trénink rozplánovat, dát si mezicíle a ten hlavní cíl už určitě nebude letos, možná ani příští rok.
-
Tušíte někdo, jaká je korelace mezi tepovými prahy a teplotou? Pokud mám při 20 stupních hranici mezi Z1 a Z2 dejme tomu 150 tepů, kolik si mám přičítat při 30 stupních, resp. odečítat při 10 stupních, při 0 stupních atp.?
-
To je zcela nemožný spolehlivě říct – u každého to bude jinak, je předpoklad, že s rostoucí teplotou budou tepy vyšší, ale těch vlivů na tepovku je mnoho. Každej reaguje jinak, navíc tělo se adaptuje, takže postupně ten vliv teploty nemusí být výrazný. Např. jak byly 2 týdny zpět ta vedra, tak jsem měl na sweetspotu stejný tepy, jako když je o 20 stupňů míň. Vyšší tepy pak byly až ke konci jízdy v Z2, kdy se projevila únava a možná lehká dehydratace…
-
Já například když jedu ráno a není ještě tohle hnusný vedro mám teoy a cca. 15 nižší.
-
-
Zcela individualni, ale obecne se da pocitat s narustem. Ten pokles v mrazu nemusi byt uplne nutny, zalezi dost na adaptaci.
-
Žádnou tabulku ti nikdo nedá. Navíc venkovní teplota není jediný údaj, daleko horší je sluneční svit, proti tomu zas působí, když trošku fouká. Vlastní zkušenost před lety, tam za tepla s průměrnou TF 129/min, zpět něco kolem 110. Tam klesání, vzdálenost cca 25 km, níže asi 150 m. Zpět večer, když se ochladilo, se stoupáním. Řídit se dle TF jde leda na trenažeru, kde budeš mít pokaždé zhruba stejnou teplotu v místnosti.
-
-
Zajímavý článek…
Ask a cycling coach: ‘Does maximal heart rate really matter in terms of riding performance?’
-
O co přicházíte bez wattmetru.
-
V komentáři pod videem mě dostala hláška, že srdce reaguje na zatížení v čádu milisekund. Prý to tak říkají odborníci. nevíte někdo, jací odborníci by něco tak nesmyslného mohli říkat?
-
To co tam píše Intel Pentium je samozřejmě nesmysl a ten pán je prostě jen …hlupák, no.
Hádám, že ty budeš Krejza82? To co jsi shrnul ve své první odpovědi na ten komentář o milisekundách je naprosto výstižné, více není potřeba dodávat.
-
Díky, i když o potvrzení mi nešlo. Skutečnost je naprosto jasná.
Opravdu by mě ale zajímalo, jestli je nějaký odborník, co by takovou hloupost myslel vážně.
A ještě bych měl druhou otázku. Ve videu povídá, že rozdíl výkonu a tepu může být až v řádu minut. Je tohle reálné? Desítky vteřin jsou jasné, čistě teoreticky si dokážu představit čas kolem minuty. Ale několik minut? Máš s nějaké zkušenosti?
-
Zalezi, co je to za typ vykonu. U VO2Max si myslim, ze do minuty je tep vysoko. Ale u thresholdu nebo tesneho supra thresholdu muze lezt tepovka nahoru dost pomalu.
-
Z vlastní zkušenosti vím, že třeba při VO2Max intervalech mi to na cílovou tepovku vyleze klidně až po 3 minutách (to už je v podstatě téměř konec intervalu), hlavně při prvních intervalech to leze nahoru pomaleji, což zřejmě způsobeno neunaveností na začátku tréninku. Takže to tvrzení, že rozdíl může být až v řádu minut zřejmě nereálné není.
Obecně platí, že čím kratší interval o vyšší intenzitě, tím hůře se to podle TF kontroluje.
-
Přesně tak a proto jsou tu ty wattmetry, aby trénink probíhal efektivněji…
-
Jo jo… Mně waťák nejvíc schází pouze při těch VO2max intervalech, tam to podle tepů jde fakt jen odhadovat a řídím se spíš pocitem a pálením nohou:-) Ale protože intervaly jezdím skoro jen v době, kdy se venku ještě moc jezdit nedá (obecně se tedy nějaké intervaly venku jezdí fakt pitomě i v dobrým počasí, )koupím jako kompromis trenažér. Doma potrénuju dle wattů a venku z toho snad už jen budu těžit:-)
-
Pravda, víceméně jediný interval na ven mám sprinty.
-
Jo, to je hezká myšlenka, jezdit dlouhý švihy v ZDV přes léto, když je venku hezky a hodinový intenzity jezdit v zimě doma, v suchu na ergáči. Jenže pokud nejsi zrovna cyklokrosový specialista, tak to tréninkový zaměření potřebuješ zrovna opačně :-(
-
Já jsem polarizovanej time crunched cyklista, co už má věk, takže mně to vyhovuje… Zimu a kus hnusnyho jara intervaly doma a cx v lese pro radost, k tomu válce s drahovkou na kadenci a kdykoliv to jde nějak venku, tak zdv. A venku se pak vozím a jezdím kopce, když je chuť, tak opakovaný, případně fartlek… A zbytek sezony s radostí pozoruju, že to docela ujde:-)
-
-
-
Díky. Nikdy jsem u intervalů tep nijak extra neřešil a nezkoumal, jen výkon.
Nárůst během tréninku samozřejmě vnímám, stejně tak nárůst během samotného jednoho intervalu, pokud je krátká doba odpočinku. Nebo poslední Under v OverUnders.
V poslední době sleduju jen Dylana Johnsona a zrovna na tohle má pěkná témata. Intenzity jasně podle wattů, vytrvalost podle tepu – jako obecné rozdělení.
-
-
-
-
-
-
.
-
Jde nějak odhadnout vztah mezi hodnotou anaerobního prahu, stanovenou laktátovým testem, a hodnotou funkčního tepového prahu, zjištěnou 20minutovým testem venku na kole? Anaerobní pràh mi vychází asi 4 tepy nad funkčním prahem, ale na laktátovém testu už jsem byl docela dávno, tak by mě zajímalo, jestli to může sedět.
-
Uf, zde se relativně jednoduše nabízí odpověď, že ANP = FTP, ale minimálně z kontextu toho, jak se ptáš to tak jednoduché není a chtě nechtě se budu muset trochu rozepsat :-).
Za prvé, netvrdím, že nemám mezery ve vzdělání, ale pojem „funkční tepový práh“ slyším tedy poprvé, někdy se FTP také vykládá jako „funkční tréninkový práh“, což je podle mě ale také zcela mylné. FTP je zkratka z anglického „Funcional Treshold Power“, ale co to tedy vlastně znamená? Ve své podstatě není FTP žádná pevně daná hodnota, ale jedná se o maximální hodnotu výkonu, kterou je sportovec schopen udržet po daný, předem určený čas. Jinou hodnotu maximálního výkonu je jedinec, zcela logicky, schopen udržet po dobu 5minutového intervalu, jinou po dobu 1 hodiny a jinou po dobu 5hodinového závodu. Pokud bychom měli být důslední, tak hodnotu FTP je vždy potřeba vztahovat ke konkrétnímu časovému úseku.
Nicméně, v cyklistice, pokud to není definováno jinak, se obecně FTP vztahuje k jedné hodině. Jinak řečeno, FTP udává maximální hodnotu výkonu, kterou je jedinec schopen udržet po dobu 1 hodiny.
A jaká je zde souvislost s ANP? ANP je hodnota výkonu, kde jako zdroj energie již zcela převládají cukry, tělo již nedokáže udržet laktát „na uzdě“ a po překročení ANP množství laktátu v krvi strmě stoupá. No, a výkon na ANP nebo spíš těsně pod ním je tělo teoreticky schopné udržet právě max. 1 hodinu, než dojde k vyčerpání sacharidových zásob a poklesu výkonu. Nevím jak jinde, ale třeba na protokolu mého zátěžového testu je ANP = FTP.
A co z toho vyplývá pro trénink nebo závodění? Byť metodika jak určit AP a ANP je stanovena již dlouho, tak ve skutečnosti změřit přesně tyto dvě hodnoty pomocí laktátu a stanovit je podle TF není úplně jednoduché, ale přeci jen je to pro ANP relativně snazší než pro AP, resp. ANP se dá změřit přesněji než AP, kde to je přeci jen tepově více „rozplyzlé“. A pokud se pak budeme držet toho, že FTP = ANP, pak řídit a kontrolovat trénink podle FTP je mnohem jednodušší a tím pádem efektivnější než podle tepů na ANP.
No a taková úvaha na závěr, i když to není asi úplně to na co jsi se ptal. Nevím jak je to dlouho co jsi tvůj laktátový test absolvoval, potažmo jak se od té doby změnila tvoje výkonnost, ale pokud tedy přistoupíme na to, že v cyklistice FTP = ANP, tak rozdíl 4 tepů není tak moc a minimálně to svádí k tomu uznat, že metodika těchto „samodomo“ 20minutových testů na určení FTP nemusí být vůbec špatná/nepřesná, ba naopak.
-
Tim funkcnim tepovym prahem asi byla mysleno LTHR, tedy analogicka hodnota k FTP, ale vztazena k prumerne tepovce. Testovani stejne (20, 2×8, ramp) jako u vykonu…
-
Přesně tak, napsal jsem to nepřesně.
-
-
Vykon na ANP neznamena ze to das hodinu. Top sportovec da i vice, malo trenovany ani pul hodiny.
-
Ano, to je pravda, v tomto ohledu jsem to napsal dost nepřesně.
-
Tady mi prijde uzitecnej ten 0.95 koeficient pri 20 min. testu, kterej to uzasne cislo trochu vrati na zem:-) Proste jet 20 min. casovku je pro vetsinu z nas krapet jinej zazitek, nez ji jet hodinu…
-
Právě, 20 vs 60 minut je dost rozdíl. Ve výsledku to pak nebude 0,95 koeficient, ale třeba jen 0,85–0,9.
-
Já to jednou zkoušel a přijde mi to jako propastný rozdíl, myslím, že jsem měl problém i s 0.85 :-) … netvrdím, že jsem extra trénoval, když jsem to testoval ;-), ale je pamatuju si, že to bylo zlo :-).
-
Já si tu hodinu jednou ročně dám, už jen kvůli psychice to vydržet.
-
-
-
-
-
De facto tedy platí přístup, že sledovat tepy a řídit se jimi je fajn kolem AP (vytrvalost), kdežto pro vyšší intenzity kolem FTP už jsou tepy tak zkreslující, že to bez wattů a/nebo zkušenosti efektivně nejde.
-
A zejmena u opakovani intervalu. Zajet 5× vomax podle me v ramci jednoho treninku podle tepu nejde. To uz je snad lepsi to jet na pocit
-
zas ked to ides poctivo na watty tak pre zmenu zistujes ze pocit sa prudko meni k horsiemu kazdym koleckom :D
-
To souhlas, ale na zavode si taky nevystoupis protoze se ti uz nejede tak zlehka ;)
Nebo teda ja ne. Proste wattak nelze a koukej trpet!
-
jj, skor som to myslel opacne – ze bez wattaku na pocit sa ti moze zdat ako- hrozne makas (pocitovo rovnako) a pritom by data ukazali ze kazdu 4minutovku si dal na priemere o 10 menej…(aspon nam zaciatocnikom sa to urcite moze stat :) )
-
-
Právě. Kolik lidí tohle zná a umí ten pocit během tréninku upravit? Tedy, trpět víc a víc a užívat si to :-D
-
-
-
-
Asi vážně zhruba platí, že ANP = FTP. LTHR mi při testu na kole vyšlo na 182, patnáct let starý laktátový test mi stanovil ANP na 186. Je ale možné, že jsem se při testu na kole dost nezmáčkl, takže hodnota LTHR by měla být o pár tepů vyšší, a naopak ANP se mi za ty roky mohlo o něco snížit (překvapuje mě ale, že určitě ne nijak výrazně, pořád dokážu vytepat hodně vysoko). Navíc je mi jasné, že tohle všechno jsou v lepším případě aproximace.
-
Podle tepu zadny prahy nebrat to je hodne zavadejici. Zalezi hrozne na prostredi. Typicky dva FTP testy jeden na 174TF v teple a dalsi na 168TF v o 15 stupnu nizsi teplote. Vyssi vykon na nizsich tepech, vyssi komfort, mnohem lepsi cas. Navic podle tepu bez top zkusenosti se neda odjet negativ split, coz je taky dost zasadni vec pro dobrou vrcharinu a progres.
-
Ahoj. Tak co uz jsi zdravotne ok a muzes zase busit do pedalu jak jsi byl zvyklej? :)
-
Ahoj. Tak co uz jsi zdravotne ok a muzes zase busit do pedalu jak jsi byl zvyklej? :)
-
Ano jsem ok, jen mam ted priority trosku jinde.
-
-
-
-
-
-
Five ways winter cycling ruins your fitness – and how to avoid them
Výběr z produktůPřejít do shopu (Komponenty / Wattmetry)
FAVERO ELECTRONICS Assioma Duo nášlapné pedály s wattmetrem, černé
17 799 Kč
MOC 19 299 Kč
FAVERO ELECTRONICS Assioma PRO MX-2 nášlapné pedály s wattmetrem
20 299 Kč
MOC 22 799 Kč -
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
Podobné diskuse
- Jak trénovat ?
- Základní dlouhodobá vytrvalost - jak trénovat
- Kde v Praze trénovat na trenažéru s wattmetrem?
- Lze na tomto kole trénovat trial ?
- Podle čeho trénovat - waty nebo TF?
- Osvědčené světlo na silničku
- Kombinování biku a silničky
- Velké Bílovice a okolí - kterým úsekům se vyhnout na silničce
- Jak zvýšit výkonnost?
- Kde v ČR jsou nejaky skoky do molitanu ?
