Jízda do kopce v tempu vsedě/ve stoje - jak/kdy/proč

No já bych řekl, že v sedě nebo ve stoje je to spíše o momentálním pocitu z konkrétního úseku a momentální fyzičky resp. sil, které ještě zbývají.

Jistě někdo vyštrachá nějaké tabulky s převody a Watty, ale já bych řekl, že je to individuální.

Těžko říct, já když si stoupnu tak mi přijde že se víc unavim. Jinak pokud chci jet rychle do kopce(záleží jak je dlouhý a jaké ma stoupání) tak si zařadím tak abych citil námahu ale né zas takovou abych věděl že zachvíli budu podřazovat. No a pak si dám nějaké svižnější tempo a táhnu.

Ve stoje jezdím prakticky jenom když si potřebuju odlehčit Pr-zadek:-)

Když jedu v sedě do prudšího kopce a jdu ze sedla ,tak většinou je to spojeno s tím,že musím před tím přehodit na těžší převod,když si pak znovu sednu,tak musím opět přehodit nazpět a tím ztrácím na krátký moment rychlost a hlavně rytmus,takže se ve valné většině snažím jezdit v sedě.

Zakousnu se do řídítek a tahám jak tupec :-)

Ve Velu (nebo možná 53×11) byl jednou článek porovnávající jízdu do kopce v sedle a ze sedla a závěr byl něco ve smyslu: „Je to jedno, jezděte jak vám to vyhovuje. Vyjde to skoro nastejno.“

já jezdím zásadně kopce vleže…

Jízda ze sedla (tj. ve stoje) je naročnější hned v několika ohledech – jednak na koordinaci celého těla (aniž by sis to uvědomoval), jednak se zapojuje mnohem víc svalových partií vč. těch velkých, což do značné míry souvisí s předchozím, spíše než s efektivním využitím síly na výkon na pedálu. Celkově je to mnohem náročnější a výhoda působení na pedál (téměř) celou vahou těla je takto vykoupena. Ono i na TdF je hodně lidí kteří jezdí v sedle. Osobně jdu ze sedla jen tak pro radost nebo pro rychlou akceleraci, spíš než pro zdolávání kopců (přínos < náklady).

Pokud se chceš zlepšovat v kopcích, pak bych osobně zařadil spíš strukturovaný trénink, což pomůže i odehnat potenciální nudu. Sem patří zejména jízda na vysoké frekvenci s lehkým převodem, jízda na nízké frekvenci s těžkým převodem, intervaly (kus ostře, chvilku vydýchat – ne úplně – a zase zostra), fartlek, různé alternace v sedle – ze sedla apod. Ideální na takové tréninky je mít tepák a znát své prahy a podle toho trénink nastavit. A zásadní je hlídat se, je celkem snadné se v kopcích při podobných radostech přetrénovat a zbytek sezóny poslat do kelu.

Hodně štěstí :-)

Já jezdím taky hodně ze sedla,třeba i celý (3 km ) kopec. V sedě se mi nejede tak dobře při dané vyšší rychlosti.

Když mi bylo cca do 30ti, tak jsem taky miloval kopce a téměř všechny je jezdil celý v sedě a relativně mi to šlo i na vrchařských závodech. Točil jsem hodně těžký převody a s malou kadencí. Teď po třicítce i když jezdím víc km než dřív, už to nějak není ono. Občas se i schválně snažím jít častěji do stoje, ale to fyzicky fakt dlouho nevydržím. Ale pomůže to k protažení. Ani 100m dlouhý kopec bych tak ale asi nedal.

Jak kdy.

Na biku jezdím pořád v sedle, tam maximáln odpočívám ve sjezdu nebo na rovinách se narovnám, ale kopce pořád v sedě.

Na silnici záleží, jestli jedu trénink nebo závod. Na tréninku jezdím hodně ze sedla. Pokud jedu vyloženě silový trénink, tak v sedle. V závodě jezdím snad jenom v sedle. A to i v nástupech, i přesto, že nástupy normálně trénuju ze sedla. V sedle vydržím mnohem větší zátěž po delší dobu.

Jízdu ze sedla je potřeba nejdřív natrénovat, pak začne být i výhodná v některých situacích. Jezdit ze sedla dlouhý kopec při nízké kadenci několik km si moc představit nedokážu. Ale v poslední době se snažím trénovat jízdu ze sedla při vyšší kadenci. Klidně tam nechám stejný převod, ale (teď odhaduju) z kadence 70rpm vsedě se dostanu na 10–20s přes 90rpm, což můžu využít k překonání těžší pasáže nebo předjetí a při návratu do sedla nemusím znovu řadit. Na dlouhé kopce je jízda v sedle energeticky úspornější, ale možná když si člověk na jízdu vestoje při nízké kadenci zvykne, tak ne o moc.

Ja si myslím, že ten problém je složitější a jedná se o toleranci laktátu ve svalech. Při jízdě v sedě zbývá více svalů v těle, které nejsou aktivní a laktát se v nich může během zátěže metabolizovat (zpracovávat). Jakmile se při jízdě vestoje aktivuje většina svalů těla, není kde zpracovávat laktát, rychleji stoupá tepová frekvence a po určité době nezbývá než si zase sednout nebo zvolnit. Na zlepšení laktátové tolerance je nejlepší trénink rychlostní vytrvalosti – to jsou již výše zmiňované úseky..

Nejradši mám jeden oblíbený 6 km kopec celý ze sedla na velkou, hezky navečer, když slunce už svítí z boku, potoky zurčí, nepotkám tam ani jedno auto… A kadenční a laktátová policie b-f je daleko za horama :D

Dnes jsem si zkusil svůj oblíbený kopec ze začetku ve stoje. Skoro musím vzít zpět proč jsem to zakládal. To prostě nejde. Kadence je nižší a tak abych udržel stejnu rychlost musím mít o cca 3–4 pastorky víc. Šlapu taktéž s tělem hodně vpřed a jakoby nohy za sebou tahám. Nedá se to udýchat. Jízdu ze sedla trénovat nebudu, jen ji mohu používat pro překonání maximálně kritických 30 vteřin.

Ještě jednou musím vyzdvihnout AC. Já to nechápu, že on kopce tahá hodně ve stoje.

Vyjíždím většinou v sedě, míň se tak unavím. A při nějakých půlmaratonech potom ze sedla prudší výjezdy, vyšvihnu se tak před ostatní většinou .)

http://www.youtube.com/watch…

Na biku jezdím do kopce v sedě, na silničce ve stoje.