Restaurace a záchody

Tak ty mi stačily v Chorvatsku a v Arles. Ani jedny nesplachovaly a byla v nich kopa ho*en.

To som si užil na vojne na jednom cvičení. Príde mi to celkom hygienické a po získani rutiny si človek pri tom aj noviny prečíta. :))

citace 2: Debata, která se v souvislosti s Reifovým nápadem rozvířila v některých rakouských novinách, poukázala na zvláštní „záchodový“ paradox evropské civilizace. Státy Evropské unie neustále zpřísňují své hygienické normy, aby v maximální míře omezily možnost přenosu infekcí a nákazy právě kvůli nedostatečné hygieně. Obsluha restaurací musí používat bezdotykové vodovodní baterie, kuchyně zdobí snadno omyvatelné dlaždičky, maso se místo na dřevěných krájí na plastových podložkách. A když se zákazník v takové hygienicky dokonalé evropské restauraci nají, jde si sednout na záchodové prkénko, stvořené k tomu, aby se na něm za den vystřídalo třeba 200 lidí. A nikdo z hygieniků proti tomu nic nenamítá. Už celá století se přitom lékaři a hygienici přou o to, jak dalece tento typ záchodů „může“ za přenos nemocí. Odborníci varují před kožními a pohlavními chorobami, žloutenkou, případně průjmovými onemocněními. Radomil Šolc v knize Kam i císař pán chodil pěšky popisuje rozhovor přednosty kožní kliniky Vítězslava Janovského s dámou, která tvrdila, že svou pohlavní nemoc musela získat právě na záchodě. „Proč ne,“ pravil prý přednosta, „na klozetu to jde také. Ale v posteli je to pohodlnější.“ Přes veškerá rizika ale Evropané už od středověku na rozdíl od muslimů trvají na tom, že na záchodě se má pohodlně sedět. Ať už se používaly přenosné nádoby, budky nebo moderní splachovací záchody, záchodové prkénko v různých podobách zůstalo dodnes. „Muslimové přitom využívají nášlapné toalety nejen kvůli náboženské a kulturní tradici, ale také z ryze praktických důvodů. Při poloze v podřepu se totiž tělesná schránka člověka vyprázdní nejlépe,“ říká senátor, dříve novinář a cestovatel Jaromír Štětina. Přestože v mnoha východních státech představuje turecká toaleta skutečně jen díru v zemi, její moderní podoba už počítá s kachlíčky či sprchou, nahrazující bidet.

Sedat, nebo nesedat?

Neměla by si tedy Evropa alespoň v tomto ohledu vzít příklad z muslimských zemí? Nejen čeští hygienici o takové možnosti stále pochybují. „Jeden i druhý typ, pokud je na něm dbáno na čistotu a na opatření proti šíření přenosných onemocnění, vyhovuje svému účelu. Ostatní je záležitostí vžitých kulturních zvyklostí,“ říká hygienik Čestmír Smolař. Paradoxní ale je, že většina návštěvníků evropských toalet si na prkénko nesedá, ale různými způsoby se snaží styku s ním vyhnout. Podkládají se toaletním papírem, „polostojí“ nad záchodovou mísou. „Ženy si podle mě dnes vůbec nesedají. A mužů, kteří se k tomu odváží, je také málo,“ říká dlouholetá „toaletářka“ v jedné z velkých jihočeských restaurací. Potřebujeme ale tedy vlastně naše tradiční prkénko, když ho mimo domov prakticky vůbec nepoužíváme? Podle některých historiků je ve střední a západní Evropě hluboce zakořeněná představa, že pohodlí je na záchodě stejně důležité jako hygiena. A i kdyby si na prkénko sedl jen jeden člověk z deseti, musí být pro něj připraveno. „Turecké záchody mají jednu chybu. Při jejich používání bolí nohy a nedají se číst noviny,“ shrnuje problém cestovatel Pavel Koblasa.

nedávno jsem četl článek o tom, že na průměrné počítačové klávesnici se najde více bakterií než na tom prkénku:-)

no…blbě…

zkus to a uvidis. vypracujes si po letech presne odhadnutou pozici kombinujici maximalni udrzovani rovnovahy x minimalni zatizeni svalu ;)))))

No ja myslim, ze pokud Te to uz donuti jit v hospode na zachod, moc tlacit nemusis :)

Ja jsem si v Pakistanu oblibil turecke zachody prave z duvodu hygieny. Kdyz jsme meli na vyber pokoj s tureckym zachodem nebo s evropskym, brali jsme tureckej.

V rusku jsem nebyl, ale mohu to potvrdit! Jsem totiž na stavbě! Tam to takhle taky praktikují! :-(

Ukrajinci tento zpusob taky pouzivaji.

A na použitý papír mají vedle mísy koš, protože mají odpadové trubky malého průměru a papírem by sdi to ucpávali. Kdo to neviděl, neuvěří co je to za hrůzu. Jinak nesedat si nikde na veřejný záchod se učí holky i kluci v naší rodině od malička.

asiat? :-)

s velkou pravdepodobnostou aj v svojom veku, pretoze nejakych tych 60–80 % narodenych (neviem presne cislo, ale proste dost) umieralo hned v prvych rokoch

Navíc po 8 hodinách u PC jsem unavenější, než kdybych fyzicky pracoval.

Listnatym doufam nemyslis koprivy, bodlaky, atd. :-D

zavisi od toho ci ti to pri krcme smrdi na vstupe alebo na vystupe. ak na vstupe do krcmy (alebo tranzite okolo), v takom pripade to moze byt vyssie uvedene, ak vsak na vystupe po pocetnych tam stravenych hodinach a vypitych pivach citis divny smrad, moze sa jednat aj o cerstvy vzduch kedze vetraju :-D

:-D jak jsem psal vyse – me se to jeste nikdy nestalo ale koukam ze ma vic lidi stejny napady… :-D

nejsem, on prisel po me a ja se pak malem strachy posral:-)

BTW zachody v podstate rozlisuju na dve kategorie – „na sandaly“ a „na trekovky“, ty vyse uvedene byly jeste v kategirii „na sandaly“:-)

zdar ..........ku. :)

jasně. V hotelu sme hajzlik nefotili.

no to je genialni:-)

ale ale opravdu posranej hajzl vypada uplne jinak, to byly horsi i hajzly na Haccetepe University of Ankara:-) me tu jeste vyprovokujete ze najdu fotky hajzlu co si tak fotim na cestach:-)

jo hajzly v bulharsku – asi nejostrejsi jsem zazil na hranici s tureckem v 97. Ty uz nebyly ani na trekovky protoze tam vsude bylo vic jak 5 cm chcanek tak jsem chcali od dveri, ostatne jako vsichni ostatni.:-)

Vôbec nie je potrebné cestovať nejak extrémne ďaleko. Boli sme pred pár rokmi na výlet vlakom do Týnca nad Sázavou. Samozrejme synátor v cieli zahlásil, že nutne potrebuje… Plný optimizmu sme vbehli do staničného záchoda. Bol to silne traumatizujúci zážitok. Taky megabrutalsaigon som ešte nevidel. Strop plesnivý, steny a podlaha obsraté, niekto to tam čerstvo obšľahol aj iným ako spodným otvorom, do kabíniek som sa nedopracoval. Našťastie v bufete za stanicou mali udržovaný a uzamykaný záchod.

Fajnšmekrom by som ešte doporučil odpočívadlo na diaľnici pri Piešťanoch smerom na Bratislavu. Tam som bol ale len raz a už to bolo dávno. Takže sa to mohlo odvtedy ešte zhoršiť.