• checkdrummer

    Ahoj. Zajímalo by mě jaký je rozdíl v tréninku v kopci a na rovině, konkrétně: Řekněme, že mám nějakou tréninkovou jednotku (ať už jde o intervaly, rovnoměrnou jízdu svižným tempem, atd.) a jednou ho jedu po rovině, podruhé v kopci (ve stejně dlouhém čase), přičemž subjektivně mám převod nastaven tak, abych vynakládal stejnou sílu. Je pak nějaký rozdíl v tréninku na rovině a v kopci a tedy i přes tu subjektivně stejnou sílu šlapání tam nějaké rozdíly jsou?

    Když to srovnám např. s během, tak tam rozdíly jsou, protože do kopce nebude běžecký krok tak dlouhý, ale na kole stále točím stejné kliky.

    0 0
    • kovar  

      Kopec, rovina, to je už mimo. Jeden nejmenovaný stezkový myslivec na youtube změřil na sobě krejčovským metrem, že nejlepší tréning je na mopedu.

      1 0
    • Rychlej turista  

      Je a obrovský. Zjednodušeně – do kopce je to snadné, protože tě limituje pouze to, kolik udýcháš. Na rovině ale potřebuješ správnou techniku šlapání, aby ses dostal do vyšších tepů. A to se musí speciálně trénovat a hodně to bolí, protože zapojuješ svaly, které do kopce k tomu, aby ses dostal do vysokých tepů, prakticky nepotřebuješ.

      1 0
      • rasto  

        velice zajímavé grafy!

        0 0
      • checkdrummer  

        Ale pokud pojedu do kopce dostatečně lehký převod, tak to bude stejné, nebo ne? Pak i kopec udýchám celkem snadno.

        Mně spíš napadlo, že kopec může být složitější v tom, že pokud nebude záběr plynulý, tak když na malou chvíli polevím, díky gravitaci zpomalím daleko více než když jedu po rovině – i když na druhou stranu při vyšších rychlostech na kole k tomuto rychlému zpomalení také dojde kvůli velkému odporu vzduchu.

        0 0
        • plzakj  

          Jenze na rovine mas vetsi setrvacnost a odpor te nebrzdi jako pri jizde do kopce. Do kopce proste tlaci svaly porad.

          0 0
          • checkdrummer  

            No a právě proto mi přišla jízda do kopce náročnější než po rovině. A přestože při dostatečně velké rychlosti po rovině může být odpor vzduchu sprovnatelný s odporem způsobeným gravitací, tak když na rovině na chvíli polevím (v extrémním případě přestanu šlapat úplně), tak sice budu zpomalovat, ale stále pomaleji (má rychlost se bude snižovat stále pomaleji), kdežto v kopci budu zpomalovat stále rychleji díky gravitaci (má rychlost se bude snižovat stále rychleji).

            0 0
            • Barak  

              Zcela jistě je t po rovině snazší. Proto se také najizdi základní vytrvalost po rovině a ne v kopcích.

              0 0
              • Lister  

                Základní vytrvalost se na rovině trénuje z toho prostého důvodu, že málo kdo má na to, aby v kopci jel na vytrvalost.

                0 0
                • Barak  

                  Presne, pac je to snazší.

                  0 0
                  • Pikaču  

                    Taky je těžší jet na rovince watty ( vyšší). Do kopce je to těžší ale tim že vás to donutí šlapat- jinak zo ani nejde.

                    0 0
                • checkdrummer  

                  Ono taky záleží jak lehký převod do toho kopce pojede, když je převod dostatečně lehký, tak to bude srovnatelné s rovinou. Ale je prvada, že obecnou vytrvalost je lepší trénovat na rovině, protože každé stoupání jednou končí, po něm následuje zpravidla klesání, kde si člověk může dost orazit, což má na podle mě na trénink obecné vytrvalosti negativní vliv. Pro obecnou vytrvalost je podle mě lepší být v trvalé lehké zátěži, kdežto odpočinek (sjezd po kopci, který třeba vyjedu i na lehký převod), to už je spíš pro intervalový trénink.

                  0 0
                  • Pikaču  

                    Neni pravda. Mozna u ultralehke kategorie. Ale co pozoruju ze kopec nevyjedu pod 250–300 wattu ( nejlehci prevod-kopce 6–8% cca). Cim vetsi % stoupani tim vetsi watty.

                    Na rovince se 170w frcim a jet 300 wattu na rovince hodinu a do kopce hodinu je rozdil- je tudiz tezsi jezdit po rovince větší watty delsi dobu nez stejne watty do kopce.

                    0 0
                    •  
                      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                      0 0
                    • checkdrummer  

                      To že kopec jedeš na hodně wattů je podle mě dáno tím, že každý kdo jede do kopce tak nějak počítá s tím, že se nadře víc než po rovině a dá si tam převod, který ho více trápí než když jede po rovině. Kdyby sis tam dal velmi lehký převod, tak podle mě watty nebudeš mít taky tak vysoké, ale zase asi pojedeš hodně pomalu a nebude to nic moc výšlap. Druhá věc je, že u větších sklonů nebudeš mít na kole ani tak lehký převod, aby ses při jídě do kopce cítil tak komfortně jako při jízdě po rovině a zkrátka si musíš máknout i na nejlehčí převod. Píšeš kopce 6–8%, jaký tam máš nejlehčí převod a jaký jezdíš po rovině?

                      I když na rovině není zas tak velký rozdíl v tom jestli pojedu těžký převod pomalou kadencí a nebo lehký převod rychlou kadencí, kdežto v kopci ten rozdíl znát bude daleko víc – myslím si.

                      0 0
                      • Rychlej turista  

                        Opravdu by mně zajímalo, co řešíš. Jet pomalu do kopce přece žádný problém není, to umí každý. Umění je jet rychle po rovině. To zvládá málokdo a musí se to fest trénovat. Na rozdíl od pomalé jízdy do kopce.

                        Co se týče kadence šlapání, tak udržená její rovnoměrnosti má větší význam právě při jízdě po rovině. Proto je na rovinatou/zvlněnou trasu třeba mít kazetu poposlkáddou po jednom zubu alespoň do 17.

                        0 0
                        • Rychlej turista  

                          Už jsem to kvůli šibeničnímu limitu nestilhl opravit :-)

                          Co se týče kadence šlapání, tak udržení její rovnoměrnosti má větší význam právě při jízdě po rovině. Proto je na rovinatou/zvlněnou trasu třeba mít kazetu poskládanou po jednom zubu alespoň do 17.

                          0 0
                        • checkdrummer  

                          Asi hlavní důvod otázky byl, kdybychto shrnul, zda je při stejných wattech na rovině a v kopic lepší trénovat na rovině nebo v kopci. Kopec mi přijde poctivější, protože neodpustí, když chvíli polevíš – tak hned začínáš díky gravitaci rychle zpomalovat. Na druhou stranu nikde často nenarazíš na dostatečně dlouhý kopec, kde by ten trénink měl smysl.

                          A možná i při stejných wattech na rovině a v kopci bude technika jízdy trochu jiná – např. i když budeme uvažovat stále stejný posez (bez více aerodynamického předklonu na rovině).

                          0 0
                          •  
                            Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                            0 0
                          • Prazak0  

                            Kopec, zvl. větší, tak mnohdy donutí k větším wattům, aby člověk vůbec jel. Po rovině lze jet s minimální energií, tím myslím třeba 60 nebo 90 W, z hlavy tipuji nějakých 16 nebo 21 km/h. (watty pro jezdce o cca 70 kg). U většího kopce ta námaha musí být větší.

                            Ale i po rovině může být jinak, stačí protivítr, nemusí být ani zas tak silný. Silnější protivítr je horší než kopce, to je moje zkušenost. Kopce, aspoň ve zvlněném profilu okolí Prahy a stř. Čech, ty nejsou zas tak dlouhé nebo prudké. Protivítr ale bývá desítky km, což je horší.

                            Je to navzájem přenositelné, i když zčásti. Jízdou do kopců, kde při jízdě dolů více nebo méně odpočívám, tak mi zlepší i jízdu po rovině. Svým způsobem je psychicky méně náročné to takto střídat, než jet stále rovinu, lehčeji, ale pořád muset šlapat. Nakonec i pro jízdu na rovině, tak účinné může být jezdit úseky různou rychlostí. Asi se tím potrénuje víc než jet stále stejnou rychlostí, tj. neměnné watty. A ta rovina naopak zlepšuje i jízdu do kopce, zvl. kdy si lze dát lehčí převod a do kopce jet stejnou kadencí jak po rovině.

                            Líbilo by se mi mít obojí možnost, tj. buď jezdit po rovině, nebo do kopců, když to bude na ten den naplánované. Případně na jaře začínat rovinami, pak zařazovat i kopce. V reálné situaci si ale málokdo může vybírat. Zas takový Quintana, ten začínal trénovat do velkých kopců, prostě kde vyrůstal jiného nebylo a je z něj skvělý vrchař. Eddy Mercx zas bydlel kde je placka a přitom byl vynikající vrchař. Co se tehdy psávalo v časopisech za bolševika, tak tvrdil, že jezdí denně 250 km jako trénink. Jeho možná pocvičil ten vítr, který tam asi bývá.

                            Zkrátka, ono na tom asi tolik nezáleží, dá se trénovat, kde člověk bydlí, ať to jsou kopce nebo rovina, jen se tomu musí přizpůsobit.

                            0 0
                            •  
                              Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                              0 0
                          • Rychlej turista  

                            Pokud jedeš na stejných wattech, tak je to vždy těžší po rovině. Už jsem to psal výše. A jet stejné watty z kopce je jen pro fajnšmekry :-)

                            0 0
                            • Delkim  

                              Potvrzuji. Předevčírem mi v sérii 12 intervalů vyšel interval dvakrát pěkně z kopce a byl to docela masakr, jednoznačně dva nejtěžší intervaly z celého tréninku a potvrzeno i nejvyšší tepovkou.

                              A ano, maličko jsem si chvílemi brzdil :)))

                              0 0
                        • robb  

                          Jakým způsobem se na tu rovinu dá natrénovat. Delší intervaly v sweetspotu, kadenční drily, …?

                          0 0
                          • Prazak0  

                            Trošku nerozumím otázce. Rovina je hlavně ideální pro trénink, když někdo bydlí, kde jsou prudké kopce, tak on nemůže tam jet nižší intenzitou, pokud chce jet regeneračně nebo trénovat základní vytrvalost jízdou v aerobním pásmu. Intenzita zvyšovat na rovině jde, kopec na to nutný není.

                            Pokud někdo jezdí zvlněný a kopcovitý profil, tak tu rovinu taky nějak zvládne. Když jsem pak jel po cyklostezce podél Labe, tak jsem to řešil třeba tak, že jsem chvílemi jel se zvýšenou intenzitou a chvílemi naopak s nižší. Ale klidně tam jedu více méně stálou rychlostí. I když normálně jezdím po zvlněném až kopcovitém profilu, tak rovina problém není.

                            Intervaly, drilovat kadenci atd., to jde po rovině stejně jako do kopce nebo mírného stoupání. Nejde to spíš tam, kde je větší silniční provoz.

                            0 0
                            • robb  

                              Jde mi o to, že po rovině se nedokážu tak zmáčknout jako do kopce.

                              0 0
                              • Melvin  

                                Ideální na to jsou skupinové tréninky. Nebo jízda v háku za autem.

                                0 0
                              • Prazak0  

                                Ano, rozumím. Ono je víc možností, jak jezdit kopce a rovinu. Jeden je kopce dosti intenzivně a po rovině trošku odpočívat, tak jsem jezdil dřív. To vytrénování do kopců ovšem zvýší stejně i tu jízdu po rovině, jen ta intenzita je relativně nižší. Druhý způsob je opačný, po rovině dosti intenzivně a do kopců už je trošku méně sil. To mi dává smysl, když člověk jezdí po té rovině hodně a kopců tolik není. Jiná věc je, že ideální trénink není jet na maximum možného.

                                Na rovině jde – držet zhruba stále stejnou intenzitu, ta nemusí být nízká, optimální výši neřeším. Bez wattmetru to jde zhruba tak, že se drží konstantní rychlost, u nějakých malých zvlnění nebo při změně směru a je-li vítr, tak pak pochopitelně rychlost upravit. Tak jde docílit, že člověk jede o trošku rychleji, než by jel jen pocitově. Ale nezvýšit tu rychlost tolik, cílem je udržet ji konstantní celou dobu jízdy. Druhá možnost je rychlost střídat, určitý čas/úsek jet o něco rychleji, pak trošku lehčím tempem.

                                Nejpodstatnější – asi to chce hodně najezdit, pak jde rychlost nahoru jaksi sama, pokud se člověk neplouží. Pak se trošku smazává i rozdíl mezi rovinou a kopci. Já třeba jel včera kus 11%, jet to menší intenzitou nebylo možné. Celé to je o tom, že nyní nemám tak vysoký nájezd. Jezdit chce i přes zimu, minimálně na trenažeru ap.

                                0 0
                                • robb  

                                  Jasný, tím nájezdem se posouvá všechno dopředu. Ona bude asi i chyba, že já ty delší intervaly ve středních intenzitách moc nejezdím. Většinu odjezdím objemy a 1–2 týdně nějaké spíš krátké intervaly v Z5

                                  0 0
                                  •  
                                    Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                                    0 0
                                  • Prazak0  

                                    Já neměl ambici někomu předepisovat tréninkový deník. Spíš jsem chtěl uvést pár věcí, do myslím, fungují. Má vyzkoušené sám na sobě a řídil jsem se radami druhých, trenérů nebo i závodníků.

                                    Jestli někdo třeba píše o wattech, tak jistě skvělé. Pokud někdo má wattmetr, tak asi není problém ty watty držet (samozřejmě silniční provoz, vítr nebo pár okolností to může znesnadnit). Ale držet nějakou stanovenou rychlost, o kousek vyšší, než by člověk jel sám od sebe, tak tím se skutečně docílí vyšší intenzity. Samozřejmě při změně směru nebo větru se musí vše korigovat. Já třeba toto nejsem schopen na kratších jízdách moc dodržet, když je hustý provoz, musím sledovat auta, potom i zatáčky pod kopcem. A hlavně, nyní jezdím dost za tmy a to je opravdu lepší sledovat hlavně tu silnici a provoz a ne rychlost nebo watty nebo TF. Podzim i zimu jezdím docela rád, beru to jako přípravu na další rok a budu něco dlouhodoběji. Jinak třeba TF je ošidná věc. V létě za horka stoupne i při menší námaze, pak když večer zpět je už normální teplota, tak najednou je TF nižší i při jízdě do kopců. A v zimě venku je TF nižší i při větší námaze, vůbec nejde srovnávat třeba s jízdnou na trenažeru. Pokud se řídím pocity, není to od věci. Sem řadím třeba i to, jak dýchám. Jestli se dostanu do kyslíkového dluhu, nebo tam je rezerva, jsem schopen mluvit, nebo je to nějaký rovnovážný režim, co jsem schopen dát dlouhodoběji. Takže nepřesné sledování objektivních ukazatelů.

                                    Trénovat i podle možnosti, pokud např. v zimě někdo není schopen jet venku delší dobu, tak má cenu i kratší jízda třeba půl hodiny a klidně trénovat kopce. Ne nutně na maximum, ale trénink kopce, co má třeba 4–5 %, tak určitou intenzitu vyžaduje. A trénuje to i psychiku na teplejší období. Minulou zimu jsem jezdil i za mrazů do –3st, i když to bývala teplota při návratu. Obvykle jsem vyjížděl, když bylo lehce nad nulou, ale s večerem teplota klesala.

                                    0 0
                                  • Prazak0  

                                    Já neměl ambici někomu předepisovat tréninkový deník. Spíš jsem chtěl uvést pár věcí, do myslím, fungují. Má vyzkoušené sám na sobě a řídil jsem se radami druhých, trenérů nebo i závodníků.

                                    Jestli někdo třeba píše o wattech, tak jistě skvělé. Pokud někdo má wattmetr, tak asi není problém ty watty držet (samozřejmě silniční provoz, vítr nebo pár okolností to může znesnadnit). Ale držet nějakou stanovenou rychlost, o kousek vyšší, než by člověk jel sám od sebe, tak tím se skutečně docílí vyšší intenzity. Samozřejmě při změně směru nebo větru se musí vše korigovat. Já třeba toto nejsem schopen na kratších jízdách moc dodržet, když je hustý provoz, musím sledovat auta, potom i zatáčky pod kopcem. A hlavně, nyní jezdím dost za tmy a to je opravdu lepší sledovat hlavně tu silnici a provoz a ne rychlost nebo watty nebo TF. Podzim i zimu jezdím docela rád, beru to jako přípravu na další rok a budu něco dlouhodoběji. Jinak třeba TF je ošidná věc. V létě za horka stoupne i při menší námaze, pak když večer zpět je už normální teplota, tak najednou je TF nižší i při jízdě do kopců. A v zimě venku je TF nižší i při větší námaze, vůbec nejde srovnávat třeba s jízdnou na trenažeru. Pokud se řídím pocity, není to od věci. Sem řadím třeba i to, jak dýchám. Jestli se dostanu do kyslíkového dluhu, nebo tam je rezerva, jsem schopen mluvit, nebo je to nějaký rovnovážný režim, co jsem schopen dát dlouhodoběji. Takže nepřesné sledování objektivních ukazatelů.

                                    Trénovat i podle možnosti, pokud např. v zimě někdo není schopen jet venku delší dobu, tak má cenu i kratší jízda třeba půl hodiny a klidně trénovat kopce. Ne nutně na maximum, ale trénink kopce, co má třeba 4–5 %, tak určitou intenzitu vyžaduje. A trénuje to i psychiku na teplejší období. Minulou zimu jsem jezdil i za mrazů do –3st, i když to bývala teplota při návratu. Obvykle jsem vyjížděl, když bylo lehce nad nulou, ale s večerem teplota klesala.

                                    0 0
                                    • ˘Ö˘ Krab  

                                      Spousta domněnek a obecných kydů. Nejspíš od někoho, kdo výkonnostně naposledy trénoval ještě za Husáka, pokud vůbec, pod bedlivým dozorem trenérů z pralesní ligy.

                                      Píše se rok 2020, hranice máme většinou otevřené, pro lidi, technologie i informace, co není v češtině, to je většina populace schopna vstřebat v anglickém jazyce. Důležité je, naučit se informace třídit a přikládat jim odpovídající váhu podle kvality zdroje, umět je zasadit do souvislostí. To jen pro dokreslení aktuální situace dostupnosti relevantních zdrojů.

                                      Řídíš se údajně radami a) druhých- blíže nespecifikováno, b) závodníků- tedy ze druhé ruky, alespoň naznač jejich výkonnostní úroveň, c) trenérů- prosím, uveď jejich kvalifikaci a dobu, kdy ji cca získali. Také od sebe odliš rady poskytované podle a), b), c) a podle vlastního uvážení/synté­zy/zkušenosti d).

                                      Co píšeš je sice občas i reálný obraz obecné hobby sportovní reality. Nechce se mi psát ‚pravda‘, protože s řešením problému „po rovině mi ujedou“ to vlastně nijak nesouvisí.

                                      Tepy na určité vnější podmínky a svou aktuální míru trénovanosti si samozřejmě každý okalibruje průběžně a velmi rychle. Podle tepu se trénovalo dlouho, jako jeden ze stěžejních sledovaných údajů pro posouzení tréninkové kvality výkonu se dodnes ve spoustě sportů používají, metodika je celkem propracovaná. Jsou sporty, kde ani nic moc jiného vlastně sledovat nelze, objektivní měření sportovně specifického zatížení pro ně ještě nebylo vyvinuto nebo je extrémně nedostupné. Tepy nejsou samospasitelné, optimální je doplnit údaje o hodnoty laktátu v krvi, třeba, nebo o rychlosti/časy dosažené na nějakých předem stanovených srovnávacích úsecích, v nějakých intervalech, pak je pohled na trénink a jeho výsledky ucelenější. Zajímavé je, z hlediska tempového výkonu, sledování vývoje VO2 max. během tréninkových cyklů. Už to umí i lepší sporttestery, u některých lidí s kolísavou absolutní přesností, ale trendy většinou zaznamenají dobře.

                                      Jistě, wattmetr je wattmetr, ale tepy jsou do značné míry alespoň přesně sledovatelné … Tvé doporučení trénovat intenzity ve vyšších pásmech podle dechové aktivity … to má vědeckou přesnost skoro na úrovni naší covidové statistiky.

                                      Hlavně, protože nejspíš pořád jezdíš kopce/brdky, tak se vůbec nepřibližuješ jakémukoliv adekvátnímu doporučení pro trénování rovin. Tvá doporučení by byla dobrá pro mírně trénovaného začátečníka a nabírání/udržení bazální kondice a vytrvalosti. Máš vůbec tušení, jak (ne)efektivní až kontraproduktivní Tvůj trénink je s ohledem na jakýkoliv intenzivní, neřkuli závodní, výkon?

                                      Tvá osobní zkušenost s dlouhou tempovou jízdou po rovině? Aby ta rovina (vlnky se neřeší) měla alespoň 15–20 km, lépe dvojnásobek? Jak psali jiní, tady se jedná o tréninky s úseky 20–40 minut (60), tj., při průměrné rychlosti 36 km/hod – aby se to dobře počítalo – potřebuješ 12–24 (36) km trasu.

                                      Ono je to totiž tak, že, s trochou licence, se základní kopce u nás na rovině natrénovat dají, ale dlouhé roviny v kopcích už ne. Jak tu kdysi v nadsázce padlo, nejdelší kopec v ČR je Poděbrady-Praha proti větru.

                                      0 0
                                      • Prazak0  

                                        Trenéři, nevzpomínám hned všechny, ale např. Viktor Zapletal, nyní i Jiří Ježek, Karel Martínek, kupodivu stále platné jsou i rady Jaroslava Cihláře i z 50. let, některé věci si člověk uzpůsobí dnešním možnostem. Svého času jsem sledoval i rady M. Induraina.

                                        TF leckdy klame, když se mění třeba ta teplota, kupodivu pak je přesnější sledování dýchání. TF dává smysl třeba na trenažeru, kde teplota bývá v zásadě stejná, podmínky se nemění. Tady sleduji docela dost, stejně jako watty.

                                        Ano, než se dostanu na rovinu, tak to je nějakých 15–20 km, pak je zvlněná rovina a nesmím jet určitými směry, kde jsou opět kopce. Právě proto jsem kolegovi psal i to, že co natrénuji na těch kopečkách tak se do té roviny přenese. Takže jet po cyklostezce podél řeky, to je pak o psychice, na ty kopce a kopečky a klesání atd. jsem zkrátka zvyklý.

                                        Ano, doporučení dobrá pro nabírání bazální kondice a vytrvalosti. Teď přichází období, kdy se moc nezávodí a spíše to je o přípravě na další rok. Nevím, co pořád píšeš o závodech. Kolega o nich nic nepsal, nevšiml jsem si. Jinak jsem si klikl na tvůj profil, odkaz na Stravu, tam jsem viděl jednu jízdu. Tak jistě, jsem o nějaký pátek starší jak ty, ale rychlost co jsi tam měl, tak nic moc. Navíc asi docela po rovině, do detailu jsem to nesledoval. Tak nevím, co píšeš o wattmetrech a závodech, když sám jezdíš turistickým tempem.

                                        Já nezávodil nikdy, ale měl jsem období, kdy za měsíc byl nájezd 1600Km a průměrná rychlost za silničního provozu byla cca 30 km/h. Jezdil jsem to na favoritu, což byla docela plečka, žádný F1, ale obyčejný výrobek pro masy. Vzadu pětikolečko 18–24, převodník Walter, ten jsem pak vyhodil, velká myslím 52, malá 44. Wattmetr žádný nebyl a kopce jsem vyjížděl velmi svižně.

                                        Nemusíš mi psát o laktátových křivkách, toto se znalo i za bolševika, jenže laktát se zjišťoval špičkovým sportovcům. Kdo je amatér, tak stejně ten laktát může klamat, bude-li podle TF, tak to ovlivní teplota, předchozí únava a další. U výkonnostních sportovců se laktát zjišťuje častěji, pak tu je skutečný posun. Jedno laboratorní vyšetření na začátku sezonu poskytne leda nějaká data k tomu datu, postupně při růstu výkonnosti jsou hodnoty jinde.

                                        Jinak po té rovině jsem tehdy byl schopen po kratší dobu (něco přes 10 km) držet hodnotu na nějakých 42–44 km/h. Tehdy jsem dost věcí trénoval „špatně“, aspoň dle teorie. Má se začínat menší intenzitou, budovat nejdříve vytrvalost. Já to dělal opačně, nejdříve intenzivně, zvýšila se výkonnost a potom jsem ty věci, co dřív byly třeba na kyslíkový dluh vyjížděl v rovnovážném režimu. Právě u začátečníků to tak funguje, typicky třeba když někdo začíná běhat a kus běží a střídá to s chůzí na vydýchání. On to funguje i na kole. Kdo je na tom dost slabě, např. nejezdil více měsíců, tak nemusí nutně začínat, aby jízda nebyla příliš těžká. Může začít jízdami, které budou svým způsobem intenzivní ke stavu trénovanosti, až později začne rozlišovat intenzivní a méně intenzivní trénink. Na začátku hlavně jezdit a zvedat fyzickou úroveň.

                                        0 0
                                        • Krejza  

                                          Vnitřní intervaly na TF by znamenaly snižování výkonu s postupným zahříváním těla. Venku se tělo stačí chladit.

                                          Začít vysokou intenzitou – zvyknout si na ni – delší doba potřebná k regeneraci (v řádu dnů) – prodloužení doby jízdy na té intenzitě – z dlouhodobého hlediska se za chvíli dosáhne stropu a přes něj je těžké přejít. Sice lze rozeznat nízkou a vysokou intenzitu, ale ne vhodný poměr mezi nimi.

                                          Dá se to dělat kvalitněji, což je přesný opak toho, cos napsal.

                                          0 0
                                          • Prazak0  

                                            Tak šlapat na trenažeru je pro mě docela utrpení. A asi je těžší šlapat stálý výkon než to měnit. Mluvím o psychice, samozřejmě intenzivní jízda, i kratší, znamená pak delší regeneraci. S přehříváním mám taky docela problém.

                                            Já psal spíš o něčem jiném, když někdo je výkonnostně hodně dole, tak rada jezdit jen lehce, pomalu, tak nemusí být zcela na místě. Prostě začne se spíš střední intenzitou a po čase, až se trošku zvýší výkonnost, tak pak se začnou jezdit jízdy různé intenzity, vedle intenzivnějších naopak lehčí. Zkrátka jak ti, co neuběhnout kilometr, tak běhají krátké úseky s chůzí, postupně pak přejdou na běh, který musí být co nejvíc volný, aby vydrželi uběhnout třeba ten kilák.

                                            Já se skutečně dostal jeden rok na vysoký výkon, že jsem to dosti dřel, tělo bylo zpočátku unavené, po přestávce, kdy jsem přes měsíc nejezdil vůbec jsem najednou začal jezdit obden 50 intenzitou, co jsem dokázal. Po 3 týdnech to bylo výrazně lepší, jezdil jsem i více, měsíc poté jsem najezdil 1200km a rychlost šla nahoru. Další měsíc to bylo 1600 km a průměr za silničního provozu těsně kolem 30 km u jízd o délce do 100 km (delší jsem nejezdil, ale ty 80 třeba dva dny po sobě). Pak jsem měl nucenou přestávku a po ní byla průměrná rychlost 27km/h, což byl fakticky velký pokles. V tom měsíci, co jsem jezdil nejvíc, tak jsem měl jeden den vysokou horečku (přes 39st), s ní jsem jel na kole asi 10 km na vlak. Jel jsem tedy odpočinkovým tempem, abych se šetřil, průměr byl kolem 27km/h. Rozdíl 3 km/h ve skutečnosti byl rozdíl mezi svižnou jízdou a jízdou odpočinkovou nebo v době úpalu s horečkou.

                                            Problém byl ten, že jsem pak jezdil méně, nebyl čas. Ale posunul jsem se z toho, že jsem např. kopce vyjížděl na konci na kyslíkový dluh, tak poté jsem je vyjížděl bez něj, tj. posunul se do aerobního pásma. Takže začal „špatně“, ale poté končil „správně“. Vůbec to nebylo, že bych měl zažranou jednu rychlost, už jsem psal, jet po rovině nějaký úsek, to jsem si snad dal do každé jízdy, byla to trošku zvýšená intenzita, ne maximální výkon. Dokázal jsem i docela akcelerovat, do mírného kopce na velmi krátkém úseku to vytáhnout na 45km/h.

                                            Strop by vadil, pokud by člověk tak jezdil stále, pak by možná se naučil na jednu rychlost. Ale když přijde pozdní podzim a zima, tak se stejně najednou jezdí jinak, takže rychlost člověk sníží, i když nechce. V zimním období to chce jezdit, co se dá. Na rovině pomaleji, kdo má v okolí kopce, tak se nebát trénovat ty kopce. I do kopce jde volněji než v létě. Vedle ježdění a nebo místo něj lze krom trenažeru volit i jinou fyzickou aktivitu. Ta jednak bude udržovat určitou trénovanost, i tak dojde k poklesu cyklistické výkonnosti a jestli tu byl nějaký výkonnostní strop, tak to vše padá. Na jaře pak na kole nebo když toho kola je víc než v zimě, tak se začíná jaksi znovu, co bylo ke konci teplejší části předchozího roku, to tu není ani při nejlepší vůli.

                                            0 0
                                        • JFtryall  

                                          Jak pise kolega, pokud na trenazeru intenzivne nechladis, tak tepovka leti vyrazne nahoru.

                                          0 0
                                        • ˘Ö˘ Krab  

                                          A to Tě jako osobně trénovali Indurain, Cihlář, Martínek, Zapletal a Ježek? Nebo jsi jen četl jejich rozhovory, články a knihy? A jsi si naprosto jistý, že jsi rozuměl všemu, co se Ti pokoušeli sdělit? A že máš dostatečné znalosti a vzdělání, abys jejich (dílčí) rady zasadil nezkresleně do širšího rámce? A že ses jich držel důsledně, nevybočil jsi ze smyslu a nepoužil z nich jen to, co se Ti hodilo a co jsi zvládal? Nakolik jsou jejich rady (myslím Induraina, Zapletala a Ježka, třeba) přenositelné do běžné sportující populace s běžnou (nezávodní) výkonností?

                                          Ad odkaz na Stravu: konečně 21. století ! Ale to bys také mohl být schopen prokliknout na aktivity mimo kolo a také na mou cyklistiku do let 16, 17, 18, dobu ještě před tím mám v tabulkách (2013 – 7.064km, 2014–13.891km, 2015– 10.393km) a ještě před tím jen na papírových kalendářích.

                                          Moje maxima objemu byla něco jako 2200 km/měsíc na kole a jednou 980 km/měsíc v poklusu; tréninkově jde o bezvýznamné až kontraproduktivní počiny, které ilustrují nanejvýš dobrou schopnost průběžné regenerace, ze které by se snad dalo soudit na trénovatelnost – kdybych měl snahu se trénovat.

                                          Rychlosti bezvýznamné, nejrychleji, co jsem kdy jel a stálo to za to, bylo sólo 185 km AVG 30,2 km/hod. Vezmeš-li v úvahu, že bydlím na kopci, tak si můžeš dovodit, jak rychle jsem asi jel větrné roviny. To si skoro víc cením letošního soukromého pohodového 21 km poklusu bez doprovodu a podpory, přes kopce, ve větru a s „tempem“ pod 5 min/km – to jsem si udělal opravdu radost :-). A ještě výjezd na plně naloženém trekovém kole na rozhledny Havran a Čerchov v Českém lese, až nahoru.

                                          Nicméně to, že se já osobně ploužím, ještě neznamená, že vůbec netuším, jak se trénuje rychlost a tempa a roviny. Život v domácnosti s jedním výkonnostním a jedním vrcholovým sportovcem člověka ledasčemu přiučí – i kdyby nechtěl.

                                          Podívat se na jednu jízdu, bez toho, abys věděl, proč, co, s jakým cílem (nebo bez cíle), nemusí podat úplně přesný obrázek. Kolo jsem naposledy vůbec neměl v plánu, ale pár dnů před tím jsem si ráno podvrtl kotník a kolo mi jako poslední fáze rehabilitace přišlo milosrdnější.

                                          Poslední dva roky nejezdím na kole ani na rychlost, ani na objem, ani na VAM, vyjedu, když mě to baví a jen se kochám a hledím udržet zbytky techniky, abych si nepřivodil nějaké zbytečné „hrdinské“ zranění. Podle toho mám i málo silničních km.

                                          To jen aby bylo jasné, z čeho ve svých radách a doporučeních vycházím. Přiznávám, jediný sport, který jsem kdy provozoval s řízeným tréninkem a na výkon bylo plavání, před 30 lety. :-D

                                          0 0
                                • ˘Ö˘ Krab  

                                  Tady Vám i ta teorie trochu pokulhává, doplňte si znalosti a hlavně zkušenosti, pane.

                                  Ať jezdíte, co jezdíte, základem tréninku na roviny je sledování výkonu – buď přímo, nebo nepřímo. Rychlost je až jeho projevem. Wattmetr je drahý špás, pokud je ale něco najeto a natrénováno a jezdec zná sám sebe, dá se i podle tepu. Nějaké subjektivní dojmy a pojmy se totiž velmi rychle ukážou jako liché. Držet konstantní rychlost je možná fajn, ale kdybyste k tomu viděl patřičnou metriku, tak pochopíte, že tato metoda k cíli možná sice vede, ale obrovskou oklikou.

                                  Intenzity kopce vs. roviny – to je právě to. Ukáže se to typicky na tepech – jet kopec na 145 tepů není většinou problém, pohoda, klídek, tabáček, i do dlouhých stoupání. Pokud jedu po rovině a následující brdek +2% jedu na stejný převod, jen zvýším úsilí a ani tepy mi neletí nahoru, tak to znamená, že jsem se po rovině flákal, resp. jsem ji jel pod své možnosti. V tempové jízdě na optimum výkonu bych měl držet stejné úsilí/zatížení/ka­denci … tzn. bych měl jet pořád stejným úsilím, na stejné tepy (nemám-li wattmetr), což znamená pořád řadit, i v těch nejmenších změnách v profilu, nahoru i dolů.

                                  Udržet těch samých 145 tepů na rovině po dobu třeba 1 hod bez poklesu pod 140 (pověstná hláška „klesly by mu tepy“) je docela masakr. Aneb: udržet výkon z jízdy do kopce i v jízdě po rovině je pro většinu běžných hobby jezdců o velkém sebezapření. A vůbec největší masakr jsou mírná klesání, do toho se člověku dobrovolně nechce už vůbec, udržet tam tepy je děs a hrůza.

                                  K tomu všemu se váže i volba optimální kadence a síly vynakládané na šlapání. K tomu (od jistých rychlostí) patří optimalizace posedu. Samozřejmě příjem tekutin a kalorií adekvátní tréninkovému plánu a zatížení.

                                  Samotným nájezdem objemu jde totiž rychlost nahoru jen chvíli, ale pak člověk ustrne a následuje progres … přímo do kopru. Člověk sice získá nebetyčnou vytrvalost, třeba i zhubne, naučí se technicky jezdit, ale závodění vypadá úplně jinak. A to se nebavíme o nástupech, ale tempové jízdě.

                                  Při sólo tréninku, má-li být myšlen opravdu vážně, to chce wattmetr, ale živý sparing je lepší.

                                  Prostě bez cíleného tréninku tempa a rychlosti se nikam dál neposune, prostým nájezdem určitě ne, uvízne ve svých zažitých schématech. Překročit dobrovolně vlastní výkonnostní stín je totiž velmi bolestivé. (A není to o pocitu „jel jsem větší intenzitou“.) Velmi by pomohly i válce nebo adekvátně nastavený trenažer – k tomu samozřejmě zase nějaký výstup odrážející intenzitu.

                                  Jak píše look_as1, a tomu bych asi i věřil, vzhledem k jeho zaměření a výsledkům, tak Z5 nechat na závody nebo na simulovaný závodní trénink, když třeba závodit nelze, ale zařadit naopak sweepspot tréninky. Trochu jsem nedobrovolně nahlédl pod pokličku vytrvalostního výkonnostního tréninku v běhu, na kole to je hodně podobné. Začíná se nabíháním objemu v mimozávodním období, následují jednotky zaměřené na tempo a rychlost, pak takřka výhradně na rychlost. Před závody případně pár simulačních tréninků, pokud je závodní pauza velká. Při tom všem se stále průběžně zařazují technická cvičení, to je velmi důležité.

                                  Plán založený na stejných základech připravený přímo pro cyklisty vyšel ve Velu na celou sezónu, někdo to tady výše zmínil. Dát snažení pevnou strukturu je podstatné, protože tréninkový (i závodní) výsledek dělá nakonec pochopení efektu superkompenzace a regenerace.

                                  Ono to půjde.

                                  0 0
                                  •  
                                    Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                                    0 0
                                  • Venda  

                                    Nemáte nekdo to Velo s treninkovym plánem, ze byste hodili fotku? Moc moc prosím…

                                    0 0
                                    • Alojs01  

                                      byl to treninkový program na celý rok. V každém čísle byl plán na další měsíc. A nebylo to na jedné stránce :-)

                                      Zkus napsat na Ivelo.cz, třeba ti to za nějakou drobnou úplatu poskytnou.

                                      0 0
                                  • JFtryall  

                                    Myslim, ze dost lidi ma problem jet kopec na 145, pokud nejsou nizkotepci. :-)

                                    0 0
                                    • Krejza  

                                      Leda do 2% stoupání a 60% FTP. Jen to není kopec, no

                                      0 0
                                    •  
                                      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                                      0 0
                                    • ˘Ö˘ Krab  

                                      '* Nechť si každý dosadí svou hodnotu.

                                      0 0
                                  • Delkim  

                                    Tesat do kamene Krabe!!! Přesně tak!!!

                                    Někteří autoři mluví o tzv. zažrání rychlosti! Hobík je pak schopen na této rychlosti fungovat celkem komfortně i delší čas, ale už v podstatě nedokáže pořádně zrychlit…

                                    Celý trénink se pak musí „restartovat“ a začít znovu.

                                    0 0
                                    • ˘Ö˘ Krab  

                                      Až jsem se začervenal, to si snad ani nezasloužím. :-)

                                      Pro mě bylo velmi přínosné, pro pochopení souvislostí nad rámec osobní zkušenosti a dosavadního vzdělání, poslechnout si části přednášky o teorii tréninku, intervalech a tak vůbec, kterou měl nedávno on-line mladší syn v rámci trenérské II. na FTVS. Vůbec je velmi dobré vědět, jakou kvalifikaci, jaké základy, mohou trenéři dostat … a kolik z toho pak (ne)použijí v praxi.

                                      0 0
                                    • Prazak0  

                                      Tak zažrání rychlosti hrozí, kdo jezdí po rovině stále stejnou rychlostí či intenzitou. Kdo jezdí brdky a kopce, tak je v jiné situaci. Jinak nevidím problém, když se někdo posune dál a pak na té úrovni zůstane. Cyklistika v našich krajích je sezónní záležitost. I když někdo jezdí celou zimu, tak pak venku rychlost stejně klesá, z důvodu tmy a bezpečnosti, chladu, není motivace zvedat rychlost, ale udržet výkonnost a budovat vytrvalost pro další roky. Takže pokud se někdo někam posune, přes zimu to stejně klesne a další rok se může zvednout zas o kousek.

                                      0 0
                                    • R-A-D-I-U-S  

                                      Nemůžu nikde najít to tlačítko RESET ;-)

                                      0 0
                                  • robb  

                                    Stejně mě vždycky nejvíc pobaví, jakým způsobem trénují někteří profíci. Morton říkal, že ani nemá systematický trénink, že se jen tak vozí na kole, jak chce :-D

                                    0 0
                                    •  
                                      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                                      0 0
                          •  
                            Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                            0 0
                      • blackseal  

                        Pri jazde do kopca vies zapojit viac svalovych vlakien, takze podavas vyssi vykon pri subjektivne rovnakej urovni vnimania namahy. To je vsetko. Dobra analogia je beh vs bicykel.

                        Napr 170 tepov viem bezat hodinu, bicykel pochybujem ze na rovine sa k nim dostanem na viac ako par desiatok sekund. Inak, doporucujem si napr. na bikecalculator.com nasimulovat rychlost jazdy pri rovnakych wattoch a roznych sklonoch. A nebolo by od veci oprasit fyziku zakladnej skoly, kde sme sa naucili, ze P = F.v, pripadne P = M.ω

                        0 0
                        • Melvin  

                          Holt asi není síla v nohou. A jak píše RT jsi tímto odsouzen k jízdě pomalé :-)

                          0 0
                        •  
                          Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                          0 0
                    • checkdrummer  

                      To že kopec jedeš na hodně wattů je podle mě dáno tím, že každý kdo jede do kopce tak nějak počítá s tím, že se nadře víc než po rovině a dá si tam převod, který ho více trápí než když jede po rovině. Kdyby sis tam dal velmi lehký převod, tak podle mě watty nebudeš mít taky tak vysoké, ale zase asi pojedeš hodně pomalu a nebude to nic moc výšlap. Druhá věc je, že u větších sklonů nebudeš mít na kole ani tak lehký převod, aby ses při jídě do kopce cítil tak komfortně jako při jízdě po rovině a zkrátka si musíš máknout i na nejlehčí převod. Píšeš kopce 6–8%, jaký tam máš nejlehčí převod a jaký jezdíš po rovině?

                      I když na rovině není zas tak velký rozdíl v tom jestli pojedu těžký převod pomalou kadencí a nebo lehký převod rychlou kadencí, kdežto v kopci ten rozdíl znát bude daleko víc – myslím si.

                      0 0
                    • checkdrummer  

                      To že kopec jedeš na hodně wattů je podle mě dáno tím, že každý kdo jede do kopce tak nějak počítá s tím, že se nadře víc než po rovině a dá si tam převod, který ho více trápí než když jede po rovině. Kdyby sis tam dal velmi lehký převod, tak podle mě watty nebudeš mít taky tak vysoké, ale zase asi pojedeš hodně pomalu a nebude to nic moc výšlap. Druhá věc je, že u větších sklonů nebudeš mít na kole ani tak lehký převod, aby ses při jídě do kopce cítil tak komfortně jako při jízdě po rovině a zkrátka si musíš máknout i na nejlehčí převod. Píšeš kopce 6–8%, jaký tam máš nejlehčí převod a jaký jezdíš po rovině?

                      I když na rovině není zas tak velký rozdíl v tom jestli pojedu těžký převod pomalou kadencí a nebo lehký převod rychlou kadencí, kdežto v kopci ten rozdíl znát bude daleko víc – myslím si.

                      0 0
        • Rychlej turista  

          V tom případě jsem dotaz nepochopil, protože jsem měl za to, že tě zaujala moje univerzální a trvale platná rada: „Per tam velkou!“ a máš problém jet po rovině rychle.

          Samozřejmě, že se dá jet pomalu jak do kopce, tak i po rovině.

          0 0
          • Barak  

            O tvoji trvale platné rade samozřejmě nikdo nepochybuje. Ta je platna na věky a line se B-F jako červená nit. Skoro by se chtělo napsat, že může být odpovědi na téměř jakýkoliv dotaz. To by se pak ale B-F mohlo zrušit a to nechceme.:)

            0 0
          • MlokCZ  

            Spíš nepochopil, co jsi mu chtěl vysvětlit.

            Zřejmě zatím vůbec netuší co obnáší jet vysokou intenzitu po delší dobu na rovině…

            0 0
      • Chlebovnik  

        A jak je to na trenažéru?

        0 0
        • Rychlej turista  

          Podobně – trenažér bez setrvačníku, ale s brzdou imituje jízdu do kopce a trenažér s velkým/těžkým setrvačníkem bez brzdy imituje jízdu po rovině.

          0 0
      • robb  

        Na rovině mi to přijde víc o hlavě, kopec mi přijde víc motivační. Ale drtit po rovině Z5 a výš pro mě byla vždycky pakárna. Až zevling v Z2 a sem tam nějaké intervaly mi trochu pomohly. Nejhorší je ale držet Watty z kopce…

        0 0
      • vt  

        Nevysvetluje to jev, ktery pozoruju uz dlouho, ze ac jsem spise hokejisticky tlustoch, tak kdyz se propadnu do sve vykonostni skupinky, tak po rovine nestiham ani hubenourum, ale v kopcich prekvapive patrim k lepsim?

        0 0
        • Rychlej turista  

          A dokážeš jet na vyšších tepech i po rovině? Aby ti hubeňour na rovině odjel, musí tepat opravdu fest. A to dokáže jen tehdy, když to trénuje a tedy dokáže využít i ty v kopci méně potřebné svaly (na pravém obrázku modré, žluté, zelené). V kopci jedeš hlavně na veliké červené a fialové, které v kopci dokáží sežrat tolik kyslíku, že na ostatní svaly se už nemusí dostat a tak je ani nemáš potřebu zapojovat. Pokud i po rovině jedeš zejména na tyto dva svaly, pak jsi odsouzen k pomalé jízdě na nízkých tepech.

          1 0
          • vt  

            Vyssi tepy po rovnine dokazu, ale asi ne tak dlouho jako po rovine. Casovky uplne nenavidim :-) Mozna je to hlavne o hlave a o tom, ze jsem z Brd a de fakto po rovine moc nejezdim. Dost mozna mam i spatnou techniku a kadenci, ale dlouhodobe mam vyzkoumano, ze mi vyhovuje takovu Ullrich-like style.

            0 0
        • ˘Ö˘ Krab  

          Jak a s kým po rovině jezdíš? Kolik jsi tak za život najel? Jakou rychlost udržíš, když pojedeš SÁM, subjektivně s vyšším úsilím po rovině konstantně 30 minut, hodinu, dvě? Udržíš vůbec nějaký souvislý delší výkon? Jak dlouhé jezdíš kopce, když srovnáváš? Zkoušel jsi někdy nějaký opravdu dlouhý a vysoký?

          Krom jiného totiž záleží (při rovinné vytrvalosti) na ekonomice pohybu, kterou získáš jen a výhradně … (tempovou) souvislou jízdou po rovině. Každý kopec někde končí, trvá u nás v řádu (desítek) minut. Zato roviny a mírně zvlněná krajina jsou nekonečné, ve větru i víc než to.

          A to je druhá věc, jaký máš aerodynamický odpor , jak na kole sedíš, jak se pohybuješ ve skupině, jak jsi schopný se schovat v háku. Tím na Tebe také hubeňouři získají.

          Hokejistický tlusťoch může znamenat hodně svalů, nějaký průměrný podkožní tuk, s tím spojenou dobrou výbušnost, dobrou utilizaci laktátu, velkou toleranci ke krátkodobému překyselení, velký hrubý výkon, zvlášť u hlavních svalových skupin. Ale k tomu vlastně celkem nízkou dlouhodobou silovou vytrvalost, velkou nadprodukci balastního tepla, zlozvyk urvat všechno silou …

          0 0
          • vt  

            Jak a s kym po rovine – no to bude asi taky problem – 90% jezdim sam a rovinam se snazim vyhybat :-) Najeto mam tak 200 000 za poslednich 30 let. Tu konstantni 30min rovinu vyzkousim … Delsi souvisly vykon udrzim :-) jde o to jak velky, kdyz jezdim sam na silnici vylety cca 100km, tak avg mam obvykle 26. Vzdalenost problem neni, spis intenzita. Kopce jezdim klasika Brdy, tj tak +300m, nejvetsi co jezdim pravidelnejc je asi Zhuri.

            Aero odpor bude asi cca prumerny, sterjne jako jizda v haku. Vybusnost a kratkodoby hruby vykon mam urcite lehce nadstandardni, problem bude nejspis v tomto: „Krom jiného totiž záleží (při rovinné vytrvalosti) na ekonomice pohybu, kterou získáš jen a výhradně … (tempovou) souvislou jízdou po rovině“ … zkusim se na to zamerit.

            0 0
            •  
              Obsah tohoto příspěvku je blokován.
              0 0
            • ˘Ö˘ Krab  

              Nájezd dostatečný, ale … ale.

              …dlouhodobe mam vyzkoumano, ze mi vyhovuje takovu Ullrich-like style.

              Když už jsi vzpomenul toho germána, tak bude u Tebe asi dost zásadní, ne-li nejzásadnější, problém právě v technice šlapání. Doplň si do výbavy měřič kadence šlapání, ať se bavíme o konkrétních číslech. Pokud tedy nejsi Ullrich .-.

              Ono Ti to totiž evidentně vlastně vůbec nevyhovuje a zarazilo Tě to v posunu k lepším cyklistickým zítřkům. Zapadl jsi do jakéhosi stavu „pořád těsně pod plynem“, takový důchodce odchovaný 105 jedoucí v TSi Fabii. Ani tomu to TSi nejede a ve skutečnosti celý pohon strašně huntuje, protože je pořád maximálně mezi 1600 a 2100 rpm.

              Nemusíš zrovna točit jako fretka, ale prostě silou na rovině oproti polovičnímu střízlíkovi jedoucímu švihem nemáš moc šanci, protože ani rovina není nikdy homogenní a prostě z (přiměřené) kadence máš větší možnosti vlnky, zatáčky, nerovnosti a poryvy větru nějak vyrovnat.

              K tomu patří i celkové nastavení posedu na kole a odpovídající převody, m.j..

              Nezoufej, je sice dost těžké to naučit i mladší lidi, ale máš před sebou o to větší výzvu :-D.

              0 0
              • vt  

                S tim Ullrichem jsem to trochu prehnal, ted jsem si pustil casovku na LAlpe de Huez a tam chvilema Ullrich skoro neslape :-) Mam tendence k silovymu pojeti, takovy extrem to zas nebude. Nicmene s tou technikou slapani asi uplne ideal nebudu. Kadence jsem uz pred lety sundal, takze exakni cisla momentalne neznam. Co se tyka posedu – mam ho za leta vysezeny a nevim zda bych riskoval v 50ti nejaky zmeny :-) Prevody mam uplne standardni 53/36–27/11 po XX letech na klasice a 10 letech na kompaktech je to konecne ideal.

                Celkove mi z toho vychazi, ze bych se mel zamyslet nad tou kadenci (v tom ale problem IMHO nebude), vic jezdit rovinky a davat si tam cocku.

                Jinak ja teda vubec nezoufam :-) doufam, ze to tak nevyznelo :-) … mne to kolo porad desne bavi. Jen mo je proste divny, ze jedu s kolegou, ktery je o 15kg lehci, v kopci se nudim a jak se cesta narovna, tak sem rad, ze se schovam do haku :-)

                Jo jeste – myslim, ze nemas pravdu v tom ‚Najezd dostatecny‘ – dneska i ta hodne siroka amaterska ‚spicka‘ – de facto 90% lidi co jezdi nejaky amatersky ligy atd, tak ma nejete desne bomby. Pamatuju v 90tych letech, kdyz jsme popojizdeli v UACu a najezd jsem mel v prosinci takovy co maji dnes kluci v dubnu.

                Dik za rady.

                0 0
        • robb  

          Hokejistický tlusťoch nejsem, ale stejný problém jsem měl v neděli na Lawi classic, kromě nefunkčního řazení tedy...... Do kopce se držím z lidmi okolo sebe, ale po rovině mi přijde jako kdybych se vůbec nedokázal pořádně zmáčknout. Asi to bude chtít častěji drtit tempa po rovině.

          0 0
      •  
        Obsah tohoto příspěvku je blokován.
        0 0
    •  
      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
      0 0
    •  
      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
      0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.