Velikost kotoucu?

No a pak kdo je tady hňup

No, když se mě ptáš, jak vím něco, co jsem nenapsal, pak… :-).

Viz:

//Rychlou jízdou a soustavným přibržďováním je utavíš dřív, řekl bych

Moje zkušenost mi ale říká, že mnohem snáz brzdy utavím konstantním přibržďováním v 60 km/h než v technických sjezdech při 10 km/h.//

Furt řežu a pořád je to krátký, asi mi prodali špatnou pilu.

…kde je tam cokoliv o stejné síle?

Nebe!! Škoda času, hezký život v ráji růžových poníků

No asi tak :-) . Nic o stejne sile tam neni. Asi ti ruzovi ponici zastinili vyhled na monitor.

Neni na skodu reagovat na to, co je napsane. Ne na to, co si tam domyslis. Protoze pak oponujes vlastnim myslenkam, ne psanemu textu.

Ale dobrali jsme se tedy k tomu, ze „kecam“ ve veci, kterou jsem vubec nenapsal. Gratuluji :-) .

…brždění stejnou silou…

Psal jsi o stejné síle tady

Aplikoval bych na tuto diskusi, přátelé.

Kurna chlapi, co takhke cist pozornejc a zapojit u toho i mozek…?

Nepsal jsem o brzdeni stejnou silou ze 60 a 10 km/h.

Aneb vezmem dva ruzne prispevky s jinym vyznamem, vypreparujeme z nich dve informace, ty spojime do nove, jine souvislosti a vozime se po autorovi „ale tys to napsal“.

Mazec :-D .

Bez uz doprdele.

+100

+1

:-D

Triviální soustava diferenciálních rovnic, neasi. To jeden vyšvihne od boku. :-)

Není to tak dávno, co jeden zdejší uživatel pracující v automotive, kde má přístup k modelovacím programům pro brzdy, něco podobného rozebíral a vypadlo z něj, že pro těžké váhy je ve skutečnosti důležitá masa kotouče – tedy žádné krajkování, ale flák oceli.

Zjednodušeně 110 kg soustava jezdec + kolo, sjezd o 100 výškových metrů, do zastavení. Ep=Ek=Et=m×g×­h=110×9,82×100=108 020 J. Při 10% svahu je to na kilometru tratě, při průměrné rychlosti 10 km/hod to pojede 1/10 hodiny, tedy 6 minut, tj. 360 s. A ejhle, 108020/360 = 300W.

Tedy při konstantním brzdění na tuto rychlost, teoreticky – pominu-li ostatní vlivy, musejí brzdy vyzařovat do okolí obstojný průběžný výkon 300W, aby se v nich teplo nehromadilo. Ve skutečnosti o teplo nutné k nějakému rovnovážnému ohřevu brzd méně – roli hraje tepelná kapacita a počáteční teplota brzd.

Toto je rozděleno nějak mezi kotouče + desky + třmeny + (kapalinu). Vzhledem k velikosti styčné plochy, částečně i v závislosti na materiálu obložení destiček – a tedy velmi limitované schopnosti přenosu tepla vedením, jsou podle mě jednoznačně nejohroženější součástí kotouče.

Já bych si jen dovolil reagovat na ten „flák oceli“ :-) Pokud bych si já měl vybírat a nebyly žádné limity, preferoval bych keramické s vrstvou keramického materiálu vyztuženého uhlíkovými vlákny. K tomu poladit ještě třmeny a je vystaráno – téměř neomezená životnost, o přehřátí by se nikdo strachovat nemusel :-)

Ono jde ale spíš o přehřívání destiček, zejména těch organickejch. Tam při ohřátí padá účinnost brzdění rapidně dolu. U sintrovanejch naopak nejdříve trochu roste (teplý brzděj líp než ledový) a klesat začne až při vyšších teplotách.

Co se týká účinnosti, tak ano. Ale není tu i problém s kotoučem jako takovým, tedy že se kroutí? Zejména je vtipné, když se na rozpálené kotouče dostane voda :-)

To se možná kroutí (tam už nelze mluvit obecně, každej je náchylnej na kroucení jinak), ale to při brždění nemá vliv.

Akorát nevim co je vtipnýho na vypařující se vodě. :)

OK, při brždění jako takovém asi ne, ale myslel jsem, že řešíme udržitelný dobrý stav celé brzdové soustavy. Při vyšších teplotách, tedy u kola asi ne, ale jinak u kotoučovek ano, nejde jen o kotouč, destičky a kapalinu, ale můžeš spálit i těsnící kroužky okolo pístků… Jinak rozpálit kotouče a pak vletět do studené vody je jedna z cest, jak i dnes zničit kvalitní výbavy. U kola asi podobné problémy nehrozí, ale třeba u endura nebo při rally se to občas stává.