Proč je účinnější brzdit přední brzdou, přestože je při jízdě větší hmotnost soustředěna na zadní kolo?
Proč je účinnější brzdit přední brzdou, přestože je při jízdě větší hmotnost soustředěna na zadní kolo?
při jízdě ano, ale při brždění je drtivá hmotnost setrvačností soustředěna na předek. Takže cca 80% bere předek při silnějším brždění…
Tuším, že jsme se o tom učili ve škole jako o klopivém momentu. Jen tak pro zajímavost: Matematicky se dá spočítat krom jiného i to, že čím víc vepředu máš těžiště, tím je větší pravděpodobnost, že při tom poletíš přes řídítka jako Sputnik. Není ale nad vlastní zkušenost, nemám pravdu?
zkus za jizdy napr. i po asfaltu zabrat za zadni brzdu. stane se to ze kolo bude zablokovany ale pojedes dal. pokud zaberes s citem za predni tak se na to predni sice postavis,ale pokud to s predni brzdou trochu umis tak stojis na fleku. pokud ne tak lezis smotanej pod kolem k pobaveni ostanich ;))
dobre to poznas na hoodne prudkym sotolinovym nebo sutovitym sjezdu kterej je tak dlouhej ze MUSIS brzdit. to je ten pocit kdyz jedes, obe kola zablokovany a von ten bike pod tebou porad zrychluje;)) brzdeni je nejucinejsi tesne pred bodem zablokovani kola. to je o citu v ruce. K nacviku doporucuju napr. sjezd po sjezdovce z Passo San Forca dolu na Passo Tre Croci (nad Cortinou). Uz za 14 dni si to opet vyzkousim.tesim se jak malej Jarda;))
Další moc prima místo,kde to můžeš trénovat je Lagalb – hned úvodní padák od lanovky a pak několk dalších v průběhu sjezdu. Už aby bylo 23.8.
Zatížení není jen statické rozložení váhy, ale dynamické rozložení, dané působením setrvačných hmot. Ty hmoty dostáváš prostřednictvím kontaktních bodů (body: rodla, sedlo, pedály přenášejí hmotnost jezdce, kontakt kol pak celou zátěž) na zem. Ten poměr rozložení reálného zatížení je (př/za kolo) tak cca :
Účinnost při brždění je pak daná dynamickým zatížením (podle směru působení zátěže) a součinitelem tření mezi pláštěm a podložkou každého kola.
Když je při brždění 80% setrvačné hmoty na předním kole a 20% na zadním, bude brždění vepředu 4× účinnější (teoreticky).
Ta setrvačná hmota jde dopředu při každém zpomalení, když ji na přední kolo nepřeneseš, tak
(prakticky).
nebo pracuješ s těžištěm a jdeš za sedlo co to jde, protože přecejen nechceš letět přes předek…
Sakra co to mam za kolo – me se to pri ostrem zrychleni stavi na zadni.. ;-)))
musis pracovat s tezistem :-))
ve tvém případě to bude spíš brutální silou a záběrem :-)
a-ha tak to jooo :-)
uz je to tu zase?!
nemusis nikam jezdit (ani na kole) aby sis to objasnil. vem kolo za řidítka a jdi. Zabrzdi zadni kolo a pozoruj, uvolni páku, zabrzdi přední kolo a pozoruj. Pri tom zabrzdeni predniho kola uvidis, ze bajk ma tendenci se pres to predni kolo jakoby preklopit a to je ten duvod.
Protože se bržděním předního kola dosáhne většího zpomalení cca 6,5 m/s2, kdežto u brždění zadním kolem je toto zpomalení téměř poloviční. Zpomalení 6,5 m/s2 je uváděno jako maximální, protože potom již dochází buď ke smyku, nebo k překlopení kola dopředu. Z této uvedené hodnoty vyplývá, že v ideálních podmínkách / rovný suchý asfalt / dojde během sekundy ke spomalení z 36 km /h ( 10 m/s ) na 12,5 km / h ( 3,5 m/s ). Pokud se k brždění použije poue zadní brzda tak ze stejné výchozí rychlosti dojde za 1 sekundu ke zpomalení pouze na 25 km/h ( 7 m/s ). Čili max. zpomalení je dáno okamžikem překlopení přez přední kolo a to je možné částečně ovlivnit polohou jezdce / posed co nejdále dozadu / a delší geometrií rámu. Jinak ty údaje jsem opsal z publikace Heorské kolo od A až Z od Ivo Hrubíška.
:-)))) tak presne tohle me pri kazdym brzdeni v zavodech probiha hlavou (samozrejme ze beru v potaz danny soucinitel treni daneho povrchu)
Jo a ještě je dobrý zakalkulovat i rychlost větru.
a ta ma jaky vliv na brzdeni predni nebo zadni brzdou ?
Zadni pri zabrzdeni tahas za sebou, predni tlacis pred sebe. A to klade vetsi odpor. Kdyz budes jezdit dozadu, zas je to naopak.
SKUTECNE?
Jo. Zkus si sednou pred predni nebo za zadni koleso a vyzkousej :)(
lekce z úplných základů, či co?
kdyz se to tady porad omila …