Jak číst terén ? (Vánoční anketa)

Chybí Ti tam možnost „Kamikadze na slepejše“.

To nejde říct jestli shora nebo zdola. Každá překážka vypadá nějak jinak, jednou to vypadá lépe shora, jednou zdola. Často pomůže když vidíš jak to někdo projede, případně tě na to rovnou někdo „roztáhne“ – to hlavně na překážkách, kde je klíčová správná rychlost.

A mentální blok, to má asi spousta lidí, každý trochu někde jinde. Dobře víš že to není zase tak těžké, že by si to nejspíš projel úplně v cajku, a stejně tě tam hlava nepustí. Tam dost pomáhá když se to jede v rychlosti bez zastavování, jakmile někde začnu chodit okolo a přemejšlet tak je to cesta do nikam.

Zkušenosti, vnímání terénu, znalost svého kola…

• vyjetá stopa nebývá ideální
• jen pomalu na brzdách nebývá ideální
• chytat se jen zadní není ideální

Pohled shora nebo zdola, nechat pro bombardovací letectvo a lyžníky. Ideální je si trať pokud se jedná o závody projet na nečisto, zastavovat prohlížet si to. A nebo i projíst pěšky .

Hele, resil sem to letos mockrat pri uceni a slysel taky mockrat, napriklad od Pepy Dresslera a lektoru u nej. A presna odpoved .. neexistuje. Je to vicemene o zkusenostech, o tom na jakem kole ses, jak moc mas letos najeto, jak moc kolo ovladas. Pripadne o tom jak tohle vse zvlada ten komu radis stopu.

Ale obecne za me – zezdola se nema moc cenu divat. Prekazky i stopa vypada uplne jinak. Co se muze zdat zdola jako nejetelne, realne muze byt skvela stopa. Takze urcite jit seshora a idealne, pokud to jde si tu stopu skutecne projit. A hlavne, predstavovat si jak se odvaluje kolo, aby si nevybral stopu ktera se v pulce sjezdu zlomi o 90 stupnu. Musi to navazovat, musi to mit nejaky smysl. Pokud je v ceste pak i skok, tak to uz je vyssi divci a to chce mit skutecne najeto a naskakano .. ale predpokladam, ze o tom se tady nebavime.

Tam nejdriv poslu mladyho, tomu je sedm a neboji se niceho. On mi najede stopu a ja pak musim, protoze to uz sjel on:)

Vazne – kdyz mam jit nejaky velky drop apod. tak nejdriv hledam neco podobneho, ale mensiho. V podstate to tak ucim i mladyho, nejdriv si zkusit neco podobneho. Pak si poradne prohledni (zdola i shora) kam pojedes a predstavuj si, kudy jedes a co delas ty a co dela kolo.

A nakonec kdyz uz jde na vec – pokud citis, ze bys tam mel vletet ztuhlej, tak se na vse radsi vybodni. Jeste nejsi pripravenej. Musis vjizdet s respektem, ale zaroven s virou, ze vse klapne.

Vzdycky rozhodnuti zda skocit/neskocit, jet/nejet nechavam na nem (pokud se nechysta zabit:). Musi se naucit sam odhadnout, na co se chysta a za tim rozhodnutim si stat. Mam to tak naucene z lezeni, lyzovani atd. a mimo jine je to nejlepsi prevence vyhecovani od kamosu, az ti bude 15.

Technicky – mozna uplne zrejme vec, pak sorry, ale vidim to celkem casto – sedlo dolu, zaradit rozumny prevod a uz neradit a dat si dostatecny prostor na rozjezd a srovnani pedalu (proste se neodpichnout rovnou z hrany).

Za me pohled zdola vynechat. To mi naopak vzdy prislo ze to jsou pekla. Koukat jen dolu, hezky to splyne v celistvy kopecek a telo a kolo si to nejak pobere

Tak nějak bych řek, že člověk je citlivej na diferenciál. Takže pokud přijedu k něčemu co vypadá dost jinak než co běžně jezdím, mozek to stopne (neřeší to podvědomě, ale vědomě), já se zaseknu a začnu kolem toho chodit. Pokud se náhodou stane, že to projedu za někým způsobem, že se ani nestihnu leknout, tak dobrý, překročil jsem bariéru a jsem zas kousek dál, ale jinak to jde jen po malejch krocích (u mě).

Koukat zdola může být dobré pro získání jiné perspektivy a utvoření širšího obrazu o překážkách, finální (a řekl bych i většinou jediný potřebný) pohled je ale prostě shora…

Je potřeba stroj, který ideální stopu nevyhledává, ale takový, který ji tvoří.

Za mne taky shora, hlavne kdyz je to rozbity. Protoze co zdola muze vypadat jako treba kamenne pole, muze byt shora celkem hladke kdyz hlina shora vyplni diry mezi kamenim,co pri pohledu z boku neuvidis. Stejne tak si casto muzes rict ze kdyz neco nevidis shora, tak jak rychle musim jet aby se mi kola dotkly zeme zas az tam co vidim nebo tam kde se mi to libi? A to nemluvim o nejakych velkych dvojacich a dropech, ale i treba jizda pres mensi kameny nebo koreny.

Pokud to téma není myšleno jako recese, tak se na to nedá odpovědět jinak než se se v technickém ježdění musíš vyjezdit. Čím víc to budeš jezdit tím víc budeš dostávat zkušenost co jsi stavu dát na oči. je to jak s jakoukoliv jinou činností. Žádná zázračná univerzální rada neexistuje.

Stačí se podívat z boku a trošku si představit fyziku :-)

Jsou veci kde ta lajna shora proste neni videt, tak se radsi kouknu zdola a kdyz se clovek kouka zdola dostatecne casto tak to prestane videt jako tezsi, jen jako jiny pohled.

Nevyštrachal by někdo článek od Franty Mrázka( ne Mrazka) v Bike Peloton Bulletinu z cca první poloviny devadesátých let o čtení stopy a odpružení tělem…

…pane doktore už se probral

..ale sestro já to měl najetý…

Volba stopy je tak individualni vec, ze si myslim ze na foru zadnou kloudnou a univerzalni radu nenajdes. Jde o to znat sve limity, a limity kola. A tak uplne nejde o to, esi je to strecha nebo mirny svah, sjet se da uplne vsechno. Pokud se chces vyhnou tomu velkemu sutru co tam nekde je, vytesni ho z hlavy. Protoze kdyz ho nevytesnis, budes se na nej divat, a kdyz se na nej budes divat, tak do neho vletis.

Divat se na to zespodu je kravina, cele to mas obracene. Kdyz si to chces nacist, mrkni z vrchu kudy (bud nejbezpecneji nebo nejrychleji), pak si to projdi metr po metru, a predstav si, esi to pujde