Ahoj všichni,
mám dotaz na techniku šlapání. Po strašně dlouhé době jsem si pořídil MTB. Jezdím přesně měsíc a včera jsem dotáhl prvních 1000 km. Ze začátku mě v každém kopci hrozně pálily stehna, ale po cca 500 km se to hodne zlepšilo. Teď už mě stehna nepálí vůbec a taky vyšlapu prakticky všechno, co mi moje technická dovednost dovolí. Od začátku se s tím moc nemazlím a jedu vždy 4× týdně min 50 km s převýšením cca 800–1500m, k tomu 1× týdně nějakou rovinu kolem 70–80 km jako aerobní cvičení. Rád bych se zeptal zkušenějších bajkerů, jakou využívají techniku při šlapání do kopce, protože skoro vždy, když s někým jedu, tak vidím, jak motá nohama do kopce jak o život na lehkej převod, ale já si kolikrát do menších kopců vůbec nepodřadím, prostě chytnu rohy a zarvu to v sedle. Většinou jsem tak daleko rychlejší a ve výsledku mě nebolí ani tolik nohy, jako když jsem to zkoušel na lehčí převod a při velké frekvenci jsem vlastně jel dost pomalu oproti vlastnímu stylu. Jde mi o to, jestli je lepší se naučit šlapat na lehčí převody rychleji nebo nevadí, že to tzv. zarvu na težší převod. Očekávám, že se mi tady dostane asi několik poznámek, že si můžu urvat řetěz a zničit to a tamto, ale tak všechno se dá koupit nový, že jo:) Z mých dojmů, mi tato technika hodně pomáhá zesílit stehna a ani mi tak nedojde dech, jako při slabších převodech. Ale jestli to dělám správně, to si fakt nejsem jistej, protože jak říkám, kolem to většinou lidí do těch kopců drtí na malý převody a šlapou, jak o život. V lesích do prudkých kopců po pěšince to samozřejmě taky neprošlapu, ale např. na lesních cestách s jemnou šotolinkou už se s řazením často moc neobtěžuju, pokud sklon a délka kopce není extra velká.
