Valivý odpor silničních plášťů

To nevyšlo vůbec špatně…

A pokud si před tim jezdil třeba na G-One Bite, tak je Speedero ještě větší raketa o)

Chápu, že tě to zajímá, jen sem nějak nabyl dojmu, že už tě absence exaktního měření začíná vyloženě rozčilovat :) Řeč je o takových nuancích, který sou pro 99% cyklistů naprosto nepodstatný.

Asi považuje ten rozdíl za natolik bezvýznamnej, že mu to za to nestálo no. Ostatně, často je to jen o názvu. Některej výrobce to nazve Ultralight, některej Extralight, některej jen light a pořád jde o zhruba stejnou duši.

Nebylo to špatný čtení, ale…

Praxe na závodech ukazuje realitu trošku jinak asi proto, že se jezdí mnohem, mnohem rychleji – průměry k 50-ti km/hod. začínají být běžné i na dlouhé distance. (aerodynamika)

Obvodová hmotnost kol při častých nástupech tu roli sehrává také a celková hmotnost tu roli hraje taky.

Taky při nástupech, sprintech a jízdě ve stoje se méně nahuštěný pláště pohupujou (prolamujou) a tím zapříčiňujou pohyb těžiště, tedy to jejich vibrování nahoru a dolů a jednoznačně jezdce dle mýho v tomto okamžiku zpomalujou. Je to to samý, jako nezamknutá odpružená vidle při jízdě na těžký převody ve stoje.

Jednoznačný souhlas s flexibilitou, která ale taky úzce souvisí s množstvím materiálu použitým na konstrukci pláště. Ta určitě odpor významně snižuje.

Zaujal mě jejich náhled na bezdušáky, kdy mlíko v nich a jejich zesílená konstrukce odpor zvyšuje na úroveň stejného = nezesíleného pláště s lehkou butylovou duší!!! No a potvrzení toho, že stejnej plášť bude rychlejší s lehkou latexovou duší díky její vyšší flexibilitě.

Tady právě vidím ten rozdíl v tom měření v reálu oproti „papírovejm“ hodnotám na bubnech!!!!!!!!!

Souhlasit lze určitě tam, kde se nehraje o umístění, ale pak je to vlastně skoro jedno.

Zkousis na to jit vedecky, ale uplne spatne:) Vybral sis jeden faktor – zaboreni mericiho valce (navic diskutabilni) a udelal z nej zaver. Ale pritom uplne zanedbal dalsi faktory ovlivnujici odpor plaste, ale zcela prokazatelne se lisici mezi realnym merenim a labem. Takze nejake zaboreni valce (i kdyby melo nakrasne vliv) muze byt v realu prebite vlivem, ktery v labu ted vubec nemeris a jeho vliv povazujes za „stejny“ (a nebo taky ne). Opakujes principelne stejnou chybu, jako je drivejsi pouziti hladkeho valce na mereni. Zanedbani vlivu ostatnich faktoru, co se na odporu podileji proste neumoznuje delat zavery, jak delat zkousis.

Jinymi slovy – z tve hypotezy se zatim zaver udelat neda. Nemas pro nej data a logicky ti oduvodneni kulha.

Nikde jsem totiž nenašel u těch novodobejch postulativů žádný exaktní srovnávací měření, který by je podpořilo.

Možná před 5 lety bych ještě měl sílu znovu a znovu o tom někoho přesvědčovat. Teď už opravdu ne, měření už je postupně čím dál více, i jen tady na BF se to rozebíralo mnohokrát ve více tématech a to včetně mnoha příspěvků majitelů wattmetrů a jejich dlouhodobého pozorování vlivu tlaku.

Zopakuji jediný odkaz (který už tu je v historii mnohokrát), protože tam to hezky zpracované.

http://trstriathlon.com/…ua-poertner/

kde je vidět, že pro mizerný asfalt se ani nepodařilo dostat se na dostatečně nízký tlak pro minimální valivý odpor. A už ta minimální hodnota je na hranici použitelnosti (žvejkání, neničení ráfků).

Pro lepší a perfektní asfalt tam už optimum změřené je a je o něco výše, ale ztráta s nižším tlakem je mnohem menší než u mizerného s vyšším tlakem. A i na perfektním asfaltu přefoukáním valivý odpor hodně naroste.

Kdybys tohle psal před lety, tak by se to dalo pochopit. Dneska už fakt ne a jak píšu výše, tak ty dokola se vynořující (pořád dokola se tu opakuje, že někdo napíše, co ty, znovu se to vysvětlí a za pár měsíců je to tu zas) pořád dokola přesvědčovat nebudu.

Tímto tohle téma končím, v historii toho k tomu máte dost.

A kdo nevěří, tak ať si pořídí wattmetr a sám si dle něj najde optimální tlaky…

Ano, je nova doba, ve ktere se nehraje na pocity ale na fakta. Ta doba mimochodem trva uz snad 10 let… #sestimsmir a radsi si neco nastuduj:)

1. Jo, rozsah:) Tak to samozrejme upravuju prechozi tvrzeni, existuje optimalni rozsah hodnot zavisly na kombinaci jezdce (vaha, skill) plaste (tuhost bocnice a konstrukce) a kola (sirka rafku) a typu povrchu:) Ted vazne – podle me je to hodnota k nicemu, ne? Vzdy bude strasne zalezet na povrchu, ke kteremu bude vztazena. K cemu by se neco takoveho dalo pouzit?
2. Sorry, popravde mi nedoslo, ze jsem ve vlakne, kde se resi jen silnicni plaste. Na MTB jsou uplne bezne, na silnici asi uz mene (Schwalbe je treba dela, mel jsem je na „mestske“ silnicce).

2. Spešl má tři modely silničních pláštů, které kombinují dvě směsi

S-Works Turbo