Ahoj, řeším teď jeden problém.
Je mezi tepovou frekvencí a zakyselením organismu přímá souvislost, nebo je frekvence jen nepřímým orientačním indikátorem zatížení organizmu, který způsobuje vznik zakyselení a následně křeče?
Proč se ptám? Klidovou frekvenci mám mezi 50–60, při turistickém tempu na kole ( 20km/h po rovině v bezvětří) 90, pokud trochu máknu stoupne to na 130–140, při jízdě do kopce ze sedla okolo 160, ale následně při jízdě z kopce bez šlapání tak během 20s klesne ke 100. Předpokládám, že anaerobní práh mám okolo 155 (nejsem žádný přeborník)
Ale při závodě jsem už na startu měl 130 aniž bych šlápl, po startu v úseku, kde mám vyzkoušeno, že mám 140, tak teď při mnohem pomalejší jízdě skoro 170. Říkal jsem si, že s takovým tepem nemůžu ujet přes 50 km , tak jsem se šetřil, ale stejně mi tep neklesl pod 160, ani při jízdě z kopce. No a první křeč mě stejně chytla po pouhých 20 km, takže jsem se to pokusil rozhýbat a pak šlapal ještě opatrněji a do kopců většinou byl nucen tlačit. No, závod jsem nakonec dojížděl s tepem okolo 130, za celou dobu jsem se snad ani jednou nezachýchal a nezapotil. V cíli jsem byl stejně čerstvý jako na začátku, akorát to stehno hodně bolelo, čas samozřejmě hrozný. Do kopců jezdím často a rád a křeče nikdy.
Co kua s tím? Jsem si říkal, jestli by před startem pomohlo nějaké „antinervozivum“, aby srazilo tep. Zcela evidentně nebyl vynucen potřebou zvýšeného přísunu kyslíku, ale nervozitou. Ale asi je to ptákovina a stejně by to nepomohlo, že?
Máte někdo podobné zkušenosti?
