Mohl by mě někdo vysvětlit, který převod je za jízdy lepší použít, když u obou je stejný převodový poměr (2) a stejné křížení řetězu spolu se stejnou délkou klik?
50/25 nebo 34/17?
Pojede se na jeden z nich lehčeji? Pokud ano, na který a proč? Budou na obou stejné ztráty, či nikoli a proč?
To samý v bledě modrým. Převod (3) u 53/17 a 39/13.
Tak…oboje je převodový poměr 1,96 (700×25C). Efektivnější by měl být teoreticky 50×25. Ale ten rozdíl bude tak malý, že ho nezaregistruješ
Omlouvám se, že jsem se na mobilu při upřesnění témata upsal. 53/17 není 3
Lepší by byly mý dřívější převody 54/18 a 42/14, což už je u obou stejný převod – tedy 3.
Přesto nedokážu dojít k těm 1,96 a už vůbec netuším, co s tím má co dělat to obutí?
Mohu poprosit o vysvětlení?
Průměr kol a styčná plocha lehce mění teoretické poměry. Reálně vychází malinko jinak.
Nějak mi to stále nedochází.
V tý tabulce (zdroj?) nevím, o jaký převodový poměr se jedná.
Osobně znám, možná omezeně, pouze převodový poměr mezi dvěma otáčejícími se hřídeli (bezrozměrné číslo), pak se to dá přepočítat na ujetou vzdálenost na jedno šlápnutí, která je samozřejmě závislá na obutí kol a tudíž na jejich zatížení, huštění, tvaru apod., ale obecně se uvádí jakési střední hodnoty obvodu. Pak to číslo je nejčastěji v metrech/1ot. klik.
První tabulka je pro převodník 50z a k tomu si v tabulce najdi pastorek 25. Druhá tabulka je zase pro převodník 34. U obou je uvedeny stejný poměr 1,96. Je to reálný poměr, který uvažuje konkrétní gumu
Jako že matematicky je poměr 50/25 = 2 ale vliv pláště atd změní poměr z 2 na 1,96, což odpovídá rozdílu jako by převodník měl 49 zubů místo 50
Co se jako změnilo, furt nechápu.
Ta možnost s volbou kola/pláště tam je proto, aby šlo srovnávat převodový poměry na různých kolech. Ale každopádně to nic nemění na tom, že převodový poměr mezi 50/25 i 34/17 je 2. Nevím proč to sem míchá.
Míchá kdo?
Cavendish
Ano…real gear ration je rovno 2
Když si dáš ale convert na 28” kola, tak ho to změní na 1,96. To šle nic nemění na tom, že jsou ty převody zkrátka stejné, ale 50×25 bude efektivnější a šetrnější k materiálu
Proč bych to proboha na stejným kole konvertoval?
Já to s žádným jiným kolem porovnávat nepotřebuju a ani nechci!
Tak neporovnávej. V tom případě uvažuj poměr 2. Vzhledem k většímu opásání ve variantě 50×25 dostaneš odpověď.
Pravidlo c.1 – Per tam velkou !
Když jsem ještě měl trojpilu, pocitově lépe se šlapalo na větším převodníku (34 vs 22), ale to bylo dané spíš opravdu malým převodníkem, mezi 34 a 50 podle mě pocitový rozdíl nebude. Jak píše Cavendish, 50×25 by měl být lehce efektivnější, také bude méně opotřebovávat řetěz, převodník i kazetu (menší tah v řetězu a více zubů v záběru).
Mno, já právě ten rozdíl léta cítím.
A co konkretne citis?
To, že se mně vždycky na velkou placku líp udržuje frekvence a líp (rychlejc) ji jsem schopnej v případě potřeby zvednout.
S tím navýšením kadence jsem měl stejný pocit u tré trojpily (22 vs 32), na 32 pile to šlo lépe, pohon jako kdyby rychleji reagoval, podobně jako když máš tužší rám či výplet. A ono to celkem dává smysl, neboť na menší pile je v řetězu větší síla a řetěz tedy i více pruží. Asi to stačí k tomu, aby měl člověk na větší pile pocit lépe reagujícího pohonu. Dvojpilu jsem nevozil, možná kdybych vozil, tak bych si toho všiml i mezi většími převodníky, ale u té trojpily to bylo citelnější mezi 22 a 34 než mezi 32 a 44.
moje zkušenost, že pro větší převodník potřebuješ víc síly. i když je převod stejný, příjemněji se ti třeba do kopce pojede s malým převodníkem a z kopce naopak.
Vetsi prevodnik by mel mit nepatrne mensi ztraty, radove jednotky W.
ALE- v tvym pripade neni stejne krizeni retezu. 50/25 krizi mnohem vic nez 34/17 a naopak 39/13 krizi vic nez 53/13.
Pokud potrebujes vyhupnout kratky brdek, muzes nechat 50/25, ale na dlouhy kopec dej malou. Mas rezervu kdyz se ti v zatacce silnice zvedne. A nevidim moc duvod jezdit dlouhodobe 39/13, zas mozna kdyz se to uprostred kopce trochu srovna.
Ohledně těch menších ztrát v případě většího převodníku – dá se k tomu někde dočíst něco podrobnějšího?
Články řetězu se méně ohýbají, méně tření. Kvůli tomu třeba dělá ceramicspeed owersize spodní kladky pro přehazovačky.
Z toho samého důvodu se vozí na TT převodníky 56 nebo 58 zubů. Ne kvůli tomu, že by to potřebovali k 11 z na kazetě, ale aby mohli jet její prostředek.
Velký převodníky se na TT vozej proto, že se sprintuje v rychlostech nad 60–70km/hod. a nesprintuje se vsedě vysokou frekvencí, ale ve stoje a tam se extrémní frekvence nad 100ot/min. prostě nedá použít.
To samý v časovkách, kde je potřeba v rychlostech nad 50km/hod. mít nohy v tahu a nikoli točit jak tryskomyš!
Co je TT? Vždycky jsem myslel, že časovka.
Myslíš si to správně!
Já to přehlíd a bral jsem to jako závody WT obecně.
Jasný, TimeTrial přeci. Jsem se lek, že je to zkratka ještě pro něco jinýho ;-).
Nejde o prevodnik ale o pastorky, cim mensi pastorek, tim vic se retez ohyba a opira o min zubu.
Kdysi byl clanek na Cycling Tips, ale musel bych hledat.
Kdysi o tom byly články ve starých časopisech (Cyklistika, Peloton, Velo), tak jsem chtěl vědět, co se změnilo.
Těžko posuzovat křížení řetězu, pokud neznáme složení kazety. Převodník 50 je krajní, to je téměř jisté. Pak nemá smysl porovnávat převodníky 34 nebo 39, když nevíme, jaké jsou kliky s kolika převodníky a jaké velikosti. Typicky bývá 50–34 nebo 50–39–30. Vzadu může mít kazeta klidně i 36 nebo 34 z, pastorek 25 by nebyl poslední.
U dvojpřevodníku bych se nebál jezdit krátkodobě kombinaci velkého převodníku a největšího pastorku, u nějakých delších stoupání bych upřednostil přehodit na převodníku. U druhého největšího pastorku bych to neřešil vůbec. Křížení řetězu bych asi řešil u trojpřevodníku, tam bych velká velká opravdu nedával. U menšího odstupňování převodníků není problém mezi nimi přehazovat, u dvojpřevodníku jde o dost velký skok a následné nutné podřazení, tomu bych se vyhýbal.
Jezdím docela dost převod 50/30, kde jde o druhý největší pastorek. Nechávám to i na táhlejší kopce. Řetězy mi vydrží docela dost. Přijde mi ,že velký převodník je k řetězům šetrnější, křížení se nijak neprojevuje na opotřebení.
Mám stejný zkušenosti, ale bohužel to nic neříká o tom, co a proč je výhodnější z hlediska sil a účinnosti, ale rozšiřuje to o vhodnost řazení, to jóó.
Zásadní rozdíl poznáš na řetězu. Při převodu 34×17 na řetěz bude působit mnohem větší síla oproti převodu 50×25, takže ztráta peněz bude výrazná :-)
Presne tak, na velkej prevodnik nebudes tak hoblovat prevody a retez vic vydrzi. :-)
Ano, snažím se tak jezdit a mám s tím dobrou zkušenost.
Zvolíš větší „opásání“ = „menší opotřebení“
no ono to nebude ani tak o opásání jak o páce tj.: následné síle vyvíjené na řetěz.
Podobné úvahy mě dříve taky pronásledovaly, všechno to zbytečné křížení a opotřebení. Od té doby co mám 1×11 neřeším jestli jedu ten správný převod, jestli tam není náhodou lepší kombinace přenosu síly, menšího opotřebení, menšího křížení. Ano sice mi řetěz musí dát celou kazetu a procházet tím prokletým křížením, ale nějak jsem nezaznamenal negativní vliv na životnost.
Řazení smykem mezi převodníky mi pak paradoxně zvyšovalo na nejvíce používaných kolečkách kazety jejich častost použití. Výsledkem bylo rychlejší a ke zbytku kazety nestejnoměrné sjetí často používaných koleček.
Nicméně k otázce. Pokud jedu převodový poměr, pak je za mě jedno který to je. Rozdíly jsou spíše jen teoretické (a to chápu menší tah v řetězu a pod). V praxi vliv na účinnost přenosu sil je tak malý, že je velmi těžko rozeznatelný. A vliv na životnost komponent ovlivní mnohem více čistota komponent, čistota prostředí a mazání.
A teď mě můžete ukamenovat…
Řazení smykem mezi převodníky mi pak paradoxně zvyšovalo na nejvíce používaných kolečkách kazety jejich častost použití. Výsledkem bylo rychlejší a ke zbytku kazety nestejnoměrné sjetí často používaných koleček.
Ale to mohlou jen v případě, že jsi nedodržoval základní pravidlo „per tam velkou“. Jinak u dvojplacky na velkou celá kazeta (nebo maximálně bez 1–2 největší pastorků) a na malou placku jen 2–3 největší pastorky. A jednak nejmenší opotřebení díky menší síle působící na řetěz (co nejvíce velká placka) a pak se ani nemohlo dít to, co popisuješ.
Na opotřebení má pravidlo „per tam velkou“ ne zanedbatelný, ale naopak obrovský vliv. Za mě klildně až 2× větší životnost řetězu (oproti variantě velká ježděná málo).
U účinnost už bude rozdíl opravdu malý.
Ano ctil jsem jiné pravidlo a to min. křížení řetězu. Každopádně teď mám čistou hlavu a neřeším teorie s převody. Navíc krásně rovnoměrně sjíždím kazetu.
jenže když tam peru velkou, mám pocit, že musím makat bo tam přece peru velkou a jedu:-) to s 1× prostě nemůže fungovat. ale uznávám, je to pouze moje psychoúchylka…
Naopak, s 1× tam pereš velkou pořád…
já potřebuju mít ten pocit, že teď!!! to přepínám a začínám bušit:-)
Mně to spíš připadá, že tam maj u 1×12 pořád malou.
Jak už tady někdo psal.Krátkej přehup,kterej se dá vydržet na velkou(pár vteřin)tak platí-per tam velkou.Když už to jde do minut,tak odřaď,bo se utavíš.
Na štěrkoletu jsem přešel ne jednoplacku a nemám problém.
Souhlas. Občas to však na závodech nebylo jednoznačně výhodný, ale to vyplývalo z terénu, kdy se na krátkej úsek nevyplatilo natahovat na velkou placku a radši se odřadilo na tu chvíli vzadu.
Tak už jsem se dobral k použitelnýmu výsledku díky odpovědi VladaC z jiné diskuse:
Omlouvám se, ale tohle jsem chtěl vložit do jiný diskuse a neumím, nebo to nejde editovat = smazat.
